Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Protonovou léčbu by mohly pojišťovny hradit až pětině českých dětí

  8:13aktualizováno  8:13
Lékaři v Česku ročně léčí až dvacet dětí s agresivním nádorem zvaným meduloblastom. Stejnou diagnózu má i Brit Ashya King, u nějž si rodiče prosadili protonovou léčbu v Česku. Tu by v budoucnu mohly hradit české zdravotní pojišťovny. Nebyla by však automatická pro každé dítě.

Pětiletý Ashya King při příjezdu do motolské nemocnice, kde budou chlapci léčit nádor na mozku. (8. září 2014) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

„V přepočtu podle toho, které děti se s meduloblastomy posílají na protony ve světě, by to na Českou republiku představovalo tři až čtyři děti za rok,“ řekl iDNES.cz Jaroslav Štěrba, přednosta Kliniky dětské onkologie Fakultní nemonice Brno. Právě tam a v Praze se meduloblastomy léčí, v Česku je to 15 až 20 dětí ročně.

Pravděpodobnost vyléčení záleží na včasnosti zachycení, věku dítěte, velikosti nádoru či jeho biologii. Podle lékařů se u této nemoci pohybuje kolem 70 procent.

Pozornost meduloblastomu a protonové léčbě v těchto dnech přivedl britský pacient. Pětiletého Ashyu Kinga rodiče přepravili do Česka, aby tady mohl podstoupit právě protonovou léčbu. Pacienta v pondělí přijala Fakultní nemocnice Motol (více čtěte zde).

Ashya King v úterý poprvé přijel do pražského protonového centra:

Meduloblastom

Patří k nejzhoubnějším dětským nádorům. Vzniká v centrálním nervovém systému (mozek, mícha). Bývá v malém mozečku a prodloužené míše. Může být i v mozku.

Je to vrozený nádor. Pokud se neléčí, způsobuje atrofii mozku a vede k hromadění mozkomíšního moku v dutinách hlavy, takzvanému hydocefalu.

Nádor lékaři diagnostikují většinou dětem do 5 let. Častěji se nádor vyskytuje u dívek než chlapců.

Radioterapie, která ničí buňky, je v léčbě účinná zejména u meduloblastomů menších velikostí.

Lékaři říkají, že šance na přežití je 70 procent. Podle přednosty Vlastimila Válka ale má toto procento dětí před sebou méně než deset let života.

Až na výjimky jsou dětští pacienti ozařováni nikoliv protonem, ale jiným způsobem.

Protonovou léčbu u nás nyní zdravotní pojišťovny proplácejí jen ve výjimečných případech a po dohodě s lékaři. Ministerstvo zdravotnictví nedávno uvedlo, že ji zařadí do seznamu hrazených výkonů, ale podmínkou bude, aby pacientovi tento druh léčby doporučilo komplexní onkologické centrum (více čtěte zde). To znamená, že léčba i po zařazení do sazebníku nebude hrazena u diagnóz plošně.

„Meduloblastom je jednou z diagnóz, o které se diskutuje v souvislosti s protonovou léčbou. Nedá se ale říci, že by šlo o jasnou a jednoznačnou indikaci. Je to indikace možná,“ uvedl Štěrba.

„Jsou známky, že by protonové ozařování mohlo být teoreticky lepší, ale definitivní a jasný důkaz stále chybí. Přitom dějiny onkologie jsou plné selhání podobných nadějí,“ vysvětlil Štěrba.

Tělo nefunguje všude stejně, proto je obtížné doložit účinky

„S protonovou terapií jsem se setkal v roce 1991 na stáži v Japonsku. Od té doby se na úrovni fyziků pořád tvrdí, že je to bomba. A teoreticky by to tak mělo být. Jenže pak se udělá klinická studie a nevychází to,“ popisuje Vlastimil Válek, jenž vede Radiologickou společnost a je přednostou Radiologické kliniky ve FN Brno. „Problém je, že lidé nejsou stejné tkáňové kultury, na kterých se ověřuje, že je protonové ozařování teoreticky lepší. Kdyby byl člověk homogenní tkáňová kultura, tak se nemáme o čem bavit. Jenže to tak není, proto ta šílená cena za vyprovokování protonového záření není absolutně provázena lepšími výsledky,“ dodal Válek.

Typy radioterapie

  • Kobaltové záření - nejlevnější varianta, v Česku je postupně vytlačována, ale v Evopě se stále používá
  • Beta, elektronové záření - nyní nejrozšířenější, používá ho Cyberknife či stereotaktická radioterapie
  • Protonové záření - v tuto chvíli je provozuje jen soukromé zařízení v Praze (čtěte, jak léčba vypadá a o co v ní jde).

Podle něj má proton tu výhodu, že lze lépe vypočítat, jaká dávka je třeba. „Jenže pak stačí, aby část nádoru byla více vlhká než jiná a teoretická formule nefunguje,“ tvrdí Válek.

Při svém kritickém názoru však zároveň podotýká, že pokud by měl v rodině nemocné dítě a peníze na jeho léčbu, neváhal by a na protonovou terapii by ho poslal. „Být rodič, vůbec bych o tom, co mě jako lékaře nepřesvědčilo, nepřemýšlel,“ tvrdí Válek.

„Pokud máte v okolí nádoru struktury, které chcete totálně ochránit před zářením, tak proton je bezesporu daleko šetrnější než při jiných druzích používaného záření. Potíž je, že takových struktur není mnoho. Je to oko, teoreticky pohlavní orgány, štítná žláza a tím to končí, protože tyto orgány jsou nejvíce citlivé na záření,“ vysvětlil lékař.

Jiná situace než u dospělých je u dětí.  „Děti jsou citlivější na záření, protože rostou a všechny buňky se u nich velmi rychle dělí. Proto také nevydrží tak velkou dávku, jak dospělí,“ vysvětlil přednosta Válek.

Budoucnost bez jakéhokoliv ozařování

Podle něj ovšem tyto výhody nejsou tak velké, aby se drahá léčba platila z veřejných peněz. „Pokud bychom se nebavili o tom, že to bude hrazeno ze zdravotního pojištění, ale jen pacienty, tak by diskuze kolem protonu vůbec nevznikla,“ dodal lékař s tím, že až u biologické léčby a protonu v Česku vznikla debata, že by se hradil jen u některých diagnóz, byť v například v Německu se toto omezení týká už metody nazvané PET CT.

Britský pacient je v Motole

Válek také upozorňuje na jeden fenomén vědy. Vědecké principy dnes podle něj nepočítají s individualitou, byť medicína se snaží o pravý opak. „Dnešní onkologická léčba je zaměřená na pacienta. Jak ale chcete na pacienta zacílit léčbu, když její efekt prokazujete na velkých souborech? To, co funguje u mě, nebude fungovat u vás, jenže efekt metody musím prokázat vědeckými postupy, které s individualitou nepočítají. To je obrovský problém, se kterým si přírodní vědy neumějí poradit a je to i problém protonové léčby, která na homogenním souboru funguje, ale na sestavě pacientů tak jasná není,“ popisuje Válek problém, se kterým si vědci i lékaři lámou hlavu.

Jeho kolega, přednosta Štěrba říká, že budoucnost není jen o otázce, zda ozařovat fotony, či protony. „V současné době je snaha u některých dětí radioterapii úplně odstranit, protože má svá negativa. Otázka tedy nezní, zda protony, či fotony, ale zda ozařování vůbec. Meduloblastomu dnes rozumíme více, než tomu bylo před pěti lety, proto jej umíme u některých dětí nahradit chemoterapií či jinou cílenou léčbou,“ domnívá se Štěrba.

Centrum protonové léčby v Praze otevřelo v prosinci 2012. Vybudovala jej firma Immortent. Jeho provoz dodnes poznamenává spor mezi ním a největší Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která dříve s centrem podepsala smlouvu o smlouvě budoucí na jednu miliardu korun ročně. Později ji však VZP napadla a soudy zatím nerozhodly, zda je smlouva o smlouvě budoucí platná. Kvůli jejímu podepsání je navíc stíhaný bývalý nucený správce VZP a náměstek tehdejšího ministra Davida Ratha Antonín Pečenka.

Podívejte se, jak vypadá léčba protonem:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.