Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Naděje stojí desítky milionů

  0:01aktualizováno  0:01
Zatím to dokázalo jen pár zemí na světě a v Evropě jen Švédové: získali kmenové buňky z lidských zárodků, jež dokážou uzdravovat nemocné tkáně, a mohly by tak jednou pomoci tisícům nevyléčitelně nemocných lidí. Čeští vědci tento týden oznámili, že se jim podařilo totéž.

Čtyři měsíce práce stálo několik set tisíc korun. "To není tak mnoho. Ta nejdražší etapa teprve přijde," říká profesorka Eva Syková z Akademie věd.

Následující bádání, při nichž bude nutné věnovat získaným buňkám každodenní péči a "krmit" je, přijde podle odhadů Evy Sykové na desítky milionů korun ročně.

Úspěchem pracovníků Ústavu experimentální medicíny se může země pochlubit v pravý čas: ve čtvrtek začal v pražském Kongresovém centru světový kongres o výzkumu mozku a jeho nemocí. Přijely na něj tři tisíce vědců z celého světa.

Od embryonálních kmenových buněk si mnoho slibují například neurologové, kteří léčí Parkinsonovu nemoc. "I když díky lékům mohou tito lidé žít stejně dlouho jako ostatní, chorobu vyléčit neumíme a léky jsou velmi drahé," uvedl Robert Jech z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Věří, že nová metoda by mohla být k mání během několika let. Před vědci je však mnoho úkolů. Jediná injekce s milionem buněk sice může vyléčit člověka s poškozeným mozkem, ale je třeba zajistit, aby si buňky uchovaly stálé vlastnosti a nepřenášely se jimi nemoci.

Hrozí odchody do zahraničí
Vědci se obávají, aby jim výzkum nezkomplikovaly plánované škrty v rozpočtu. Dotace na vědu nakonec nebudou takové, jak se původně předpokládalo - z původního navýšení o 3,5 miliardy korun oproti letošku to zatím vypadá na několik desítek milionů. Vědci varují, že perspektivní lidé odejdou do ciziny.

Už dnes není práce ve vědě pro mladé lidi finančně lákavá, stipendium pro výzkumníka se pohybuje kolem 6-8 tisíc korun. S penězi je vůbec potíž: například dotace na granty od ministerstva zdravotnictví leckdy nejsou na účtu ještě ani v půli roku, pro který byly schváleny.

"Lidé ve vědě jsou pološílenci, kterým o platy nejde," říká s nadsázkou český expert na výzkum kmenových buněk Petr Kobylka. "Nestabilní podmínky, v nichž se výzkum dělá, jsou strašné," podotýká.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Bouře na Českokrumlovsku lámala stromy
V noci se přes jih Čech přehnaly bouřky, bez proudu byly tisícovky lidí

Během noci postupovaly od jihu na severovýchod Česka silné bouřky. Několik stovek domácností v jižních Čechách zůstává bez elektřiny. Dodávku energie se do...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.