Dnes to funguje tak, že pokud se v Česku nenajde dárce, pacient musí čekat, až se nějaký objeví. Někdy měsíce, jindy i roky.
Přitom vhodný orgán mohou mít ve stejnou dobu lékaři v Německu, třeba jen pár kilometrů za hranicemi. "Jenže dosud jsme neměli šanci se o něm dozvědět," vysvětluje slovenský europoslanec Miroslav Mikolášik, který měl přípravu směrnice na starosti.
Do dvou let tak vznikne první registr, kde se budou shromažďovat údaje z celé Evropské unie.
Čtete rádi idnes.cz?Dejte nám svůj hlas v anketě Křišťálová lupa. Hlasujte ZDE |
Přeshraniční spolupráce však bude mít své limity – nebude třeba možné, aby se jeden čekající pacient zapsal na několik seznamů v různých zemích. Národní seznamy zůstanou dál, jen budou propojeny.
Průměrně se čeká rok
Česko má v transplantacích velmi dobré výsledky, patří mezi státy, kde lidé mají poměrně slušnou šanci, že se dočkají potřebného orgánu. Průměrná čekací doba je rok, to je oproti jiným státům v EU krátká doba.
Naši transplantační medicínu evropská směrnice ovlivní i v něčem jiném: bude moci více využít zahraniční modely. Konkrétně takzvané koordinátory, kteří jsou běžní ve Španělsku.
Tito speciálně vyškolení doktoři, jejichž status už v květnu schválila vláda, budou hlídat, aby nemocnice využila veškeré orgány vhodné pro transplantaci. Jakmile na takový narazí, okamžitě se spojí s transplantačním centrem.
Vhodných orgánů bude na druhou stranu v budoucnu ještě méně, protože medicína je na stále lepší úrovni a lékaři mohou nabízet transplantaci stále více lidem. Právě proto vznikla směrnice – má zvýšit dostupnost orgánů, aniž by se zhoršila kvalita transplantací. A také zabránit černému obchodu s orgány, který se rozmohl například v Asii.
