Nový, definitivní termín odstranění hraničních kontrol padne v prosinci.
Nové členské země Evropské unie zdržení při zavádění nové databáze kontrolující pohyb lidí v jednom velkém prostoru bez hranic ostře kritizovaly.
Přesto ještě naděje, že se podaří dodržet původní termín, tedy říjen 2007, zcela nezapadla. Cestou, jak ho splnit, je připojení nové desítky zemí EU ke staré informační databázi. Ta v současné době zahrnuje třináct starých členských zemí a také Island a Norsko.
Česko toto řešení předložené už před dvěma týdny Portugalskem včera podpořilo. "Podpořili jsme rozšíření stávajícího informačního systému, pokud to bude znamenat zrušení hranic ve slíbeném termínu v říjnu 2007," řekl ministr vnitra Ivan Langer.
Podle něho by "nafouknutí" staré databáze o nové členské země nestálo příliš mnoho.
"Už to rozpracováváme. Jsem přesvědčen, že Česko je schopno to zvládnout, náklady budou zlomkové, v řádu milionů korun. Zpoždění rušení hranic by nás přišlo na mnohem více. Například šest set pohraničních policistů, kteří by museli zůstat na hranicích namísto toho, aby se věnovali vnitřní bezpečnosti," řekl Langer, který ostře kritizoval prodlevy rozšiřování Schengenu.
Evropská komise byla dosud proti takovému "záplatování". Ve čtvrtek váhavě přistoupila na to, že do prosince bude hotová studie, zda je toto řešení reálné. I na jejím základě ministři vnitra připraví nový harmonogram spuštění nového systému, jehož zavádění naráží na řadu technických potíží.
"Je třeba realisticky zvážit, zda má něco takového smysl. Rozhodně nechceme, aby se systémy překrývaly," řekl evropský komisař pro justici a vnitro Franco Frattini.
Podle zdrojů z finského předsednictví však rozšíření stávající databáze o deset nových členů lze technicky zvládnout. A to i přesto, že se dříve tvrdilo, že starý systém už nemá volný prostor. Navíc nová databáze má kromě údajů o hledaných lidech, kradených autech či zbraních obsahovat i biometrické údaje.
"Ukázalo se, že je to zvládnutelné. Je to i pro nás překvapení, ale možné to je. Ukázalo se, že starý systém může pohltit dokonce i třicet členů," řekl finský policejní expert.
Přesto není podpora tomuto řešení mezi jednotlivými členy Unie jednoznačná. Ani všechny nové členské státy, které zatím svorně kritizovaly jakékoli zpoždění, nejsou jednotné.
Spolu s Českem ho podporuje například Slovensko, Maďarsko či Slovinsko. Polský ministr vnitra Ludwik Dorn dokonce naznačil, že by jeho vláda přistoupila na maximálně jednoroční zpoždění rušení hranic.
Zdrženlivé byly zprvu i pobaltské státy. Langer však včera večer uvedl, že se Česku podařilo ostatní členské země přesvědčit, že jde o reálnou šanci.
Minimální zpoždění?
Frattini pak argumentoval, že zpoždění pro nové země by mohlo být jen dvanáct měsíců oproti původnímu termínu. Zmírnil tak téměř dvouroční prodlevu, o níž komise mluvila minulý měsíc.
"Závisí pouze na nových členech, zda a jak rychle zavedou taková opatření, která zvýší bezpečnost," poznamenal Frattini ve zjevné narážce na skutečnost, že ani nové státy nemají vše připraveno.
Současně novým zemím nabídl, že by komise mohla ustavit fond pro rozšíření Schengenu a mohla by zvýšit svůj podíl na financování zavádění nového systému z padesáti procent na pětasedmdesát.
