Nad koalicí se vznáší strašidlo komunistů

  • 100
Nešlo o standardní schůzku. Šlo o více. Budeme do budoucnosti spolu jednat a bude to mnohem častější." Věty, které po čtvrteční schůzce se Stanislavem Grossem pronášel spokojený vůdce KSČM Miroslav Grebeníček, ještě teď znějí v uších politiků menších vládních stran.

Jedenačtyřicet komunistických hlasů ve sněmovně znamená pro mnoho sociálních demokratů veliké pokušení.

A pro lidovce a unionisty naopak permanentní hrozbu. Ani antikomunista Špidla neodolal a za pomoci Grebeníčka ve sněmovně alespoň v prvním čtení převálcoval zbytek koalice v případě zákonů o nájemném a o půdě.

Dnes stojí na Špidlově místě superpragmatik Stanislav Gross, který musí složitě "utancovat" situaci uvnitř své rozjitřené strany a jejího poslaneckého klubu.

A hlasy, které se odtamtud ozývají, musí lidovce a unionisty lekat: "Není potřeba démonizovat spolupráci sociálních demokratů a komunistů. Můžeme spolu prosazovat celou řadu zákonů," říká například poslanec a šéf pardubické krajské organizace Miroslav Váňa.

Jaké zákony by to mohly být, není třeba složitě domýšlet. V politice obecně platí, že v druhé půlce volebního období mají vlády všude na světě tendenci "rozdávat bonbony".

Tedy přijímat takové zákony a rozhodnutí, které připomenou jejich voličům, že se blíží volby a o jejich hlasy je už zase zájem. Sociální demokraté utrpěli v eurovolbách nejtěžší volební porážku od roku 1992.

A před sebou navíc mají podzimní senátní a krajské volby, v nichž se jim v minulosti vůbec nedařilo. Pokud by se volební debakl ČSSD opakoval, je jisté, že tlak na "sociálně citlivé" zákony a opatření uvnitř strany vzroste.

To jaksi nejde dohromady s reformou veřejných financí a snižujícími se schodky rozpočtu, jimiž pokračováním KDU a unie podmiňují svou účast v Grossově kabinetu. Kalouskův požadavek, aby poslanci staronové koalice stvrdili podpisy svou loajalitu, směřuje právě sem: žádné válcování, žádná kolaborace s komunisty.

Jenže ani 101 podpisů nemusí být dostatečnou pojistkou: když se smlouva poruší, je přece možné ji vypovědět. A pak je tu plán, o němž jako první promluvil šéf ODS Mirek Topolánek.

Zní divoce, hlavně pro vedení lidovců znamená noční můru. V okamžiku, kdy se Gross stane premiérem a jeho vláda dostane důvěru sněmovny, je totiž šéf ČSSD pánem situace. I kdyby se rozhodl vyhodit z vlády všechny lidovecké a unionistické ministry, podle ústavy jde o pouhou "rekonstrukci" vlády, na niž má premiér právo.

Miroslav Kalousek a Pavel Němec nejsou v jednoduché situaci: mohou se paradoxně stát těmi, kteří pomohou komunistům k větší moci. A zda k tomu nedojde, visí pouze na slovu Stanislava Grosse.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video