Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nad financováním EBOP visí otazníky

  16:16aktualizováno  16:16
Praha - Členské státy Evropské unie se na summitu v Kolíně nad Rýnem v červnu 1999 dohodly na společné bezpečnostní strategii. Evropská rada v Nice v prosinci loňského roku pak dala požehnání vzniku jednotek rychlého nasazení (Rapid reaction force, RRF) o síle 60 000 mužů, které mají být vytvořeny do konce roku 2003. Tomu, aby Evropská unie byla schopna začít praktikovat bezpečnostní a obrannou politiku, ovšem prozatím brání nevyřešené otázky jejího financování.

Vyřešení tohoto problému je jedním z hlavních cílů belgického předsednictví. Na summitu v Laekenu chce totiž belgický premiér oznámit, že společná bezpečnostní a obranná politika bude funkční.

Dosud se podařilo vytvořit vojenské struktury v rámci Rady EU, konkrétně politický a vojenský výbor. Na druhé straně v oblasti zpravodajských služeb, logistiky a komunikací tyto struktury chybí. Fungování EBOP také ohrožuje složitost vztahů mezi EU a NATO, na základě které zůstávají především neutrální státy Evropské unie (např. Rakousko, Švédsko, Finsko) k vojenským aspektům této politiky chladné. Největší nebezpečí zavedení EBOP ovšem představuje podle Vysokého představitele EU Javiera Solany neshoda ohledně jejího financování.

V současnosti existují v podstatě tři alternativy, které mají různou podporu mezi členskými státy. První možností je, že by veškeré akce pod hlavičkou EU byly hrazeny ze společného rozpočtu a státy by na ně přispívaly podle poměru svého HDP. Tento postoj má podporu především „chudších států“ EU, například Portugalska a Řecka, ale také malého Lucemburska. Druhá alternativa předpokládá sdílení nákladů mezi NATO a členskými zeměmi EU. Ta by využívala administrativní kapacity vojenských struktur NATO, přičemž operativní náklady na konkrétní akce ponesou přímo členské státy, které se jich účastní. Třetí možný způsob financování pak předpokládá dělbu nákladů mezi rozpočtet Unie a jednotlivé členské státy, přičemž členské státy by opět financovaly akce, kterých se účastní.

Autor:


Ondřej Vetchý: Kvůli filmu Po strništi bos jsem musel zhubnout a udělat si plešku



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.