Je jen naplněna skutková podstata nahlášení shromáždění občanů na ona dvě jména a s deklarovaným cílem protestovat proti naší vojenské účasti v Iráku.
Media okamžitě začala spekulovat, kdo za to může, že na výročí zahájení holocaustu, o Křišťálové noci, potáhnou náckové mezi synagogami, a tak se pokusím zopakovat několik základních důvodů, proč je dobře, že jim to zakázat nejde.
Oba pánové splnili svou povinnost a nahlásili, že svolávají shromáždění občanů. Oba pánové mají minulost vroubenou neonacistickými aktivitami, oba za ně už měli patálie s úřady. Nebyli však odsouzeni k žádnému trestu, který by jim zakazoval pořádat demonstrace.
Proto, když splnili svou zákonnou povinnost a na pražský Magistrát věc náležitým způsobem oznámili, nemá demokratická společnost žádný nástroj jim v pochodu zabránit. Mají totiž vytyčený naprosto legitimní cíl, vyjádření názoru, se kterým sice můžeme nesouhlasit, ale který musí každý mít právo vyslovit.
Když si řekneme, že to jsou přece náckové, nelze v demokracii říci než "no a co". V demokratickém systému totiž není či přesněji nemá být nikdo posuzován podle toho, kdo je, ale podle toho, co dělá.
Do momentu, než by se třeba na demonstraci ukázalo, že chtějí demonstrovat za něco jiného, než nahlásili, jsou to pro úřady občané jako každý jiný a v jejich právech nelze dělat rozdílu mezi nimi a slušnými lidmi. Jinak by se sám systém demokracie zhroutil.
Loni Magistrát - v souladu s pochopitelným postojem, že by bylo lepší, kdyby tam náckové nepochodovali - stejný pochod zakázal, letos už nemůže, protože oni se odvolali k soudu a soud jejich nárok demonstrovat na podporu nějaké tehdy deklarovaného zákonného požadavku potvrdil.
Letos už tedy předem pochod zakázat nelze, a já jsem rád. Jen doufám, že do ulic židovského města vyjde dost slušných lidí, aby neonacisté neprošli. V demokracii totiž nelze úplně vše řešit přes úřady, někdy je třeba alespoň minimální osobní angažovanosti. Třeba jít v termínu neonacistického pochodu před Maislovu synagogu - když bude lidí dost, oni utečou.
