Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nacisty vypálená osada Vařákovy paseky ožije v televizním seriálu

  7:48aktualizováno  7:48
Valašská osada Vařákovy paseky, kterou na konci 2. světové války potkal stejný osud jako nedalekou Ploštinu, když ji vypálilo nacistické komando, ožije alespoň na televizních obrazovkách. Vybrali si ji tvůrci televizního seriálu Ztracené osady, dokument odvysílá Česká televize již v neděli.

Asi nejznámější vypálenou obcí na Valašsku je Ploština, kde tragédii z 19. dubna 1945 připomíná tento památník. Osada Vařákovy paseky ležela jen o 2,5 kilometru dál. | foto: Jan Karásek, MAFRA

Na počátku května roku 1945 už se na území Československa začínalo slavit, že druhá světová válka končí. A přece se nacistická zrůdnost ještě plnou silou projevila. Doplatily na to malé osady na Valašsku, nejprve Ploština, pak Prlov a v noci na 3. května Vařákovy paseky. Nacisté je vypálili.

Osud Vařákových pasek si teď vybrali televizní redaktoři z ostravského studia ČT a zařadili jej do nového sedmidílného seriálu Ztracené osady. "Chceme připomenout místa, o kterých často vědí jen kronikáři nebo pamětníci," vysvětlila mluvčí ostravského studia Jolanda Pilařová.

Po desíti obydlích na Vařákových pasekách, kde žilo šestapadesát obyvatel, nezbylo téměř nic. Nacisté domy vypálili a místní lidi odvlekli do nedaleké Valašské Polanky. Čtyři z nich později zabili v Hošťálkové.

A ačkoliv místo tragédie dnes připomíná jen malý pomníček, diváci seriálu neuvidí jen prázdné pláně. Tvůrcům totiž pomohla i moderní technika animace, pomocí níž se připomenou zapomenuté reálie.

"Na záběrech současných míst jsme vytvořili iluzi bývalých objektů," naznačila mluvčí Jolanda Pilařová. Díl věnovaný Vařákovým pasekám se vysílá v neděli ve 14:50 na ČT2.

Seriál se však nebude zabývat jen místy, které z mapy vymazalo válečné běsnění. "Připomeneme si také obce, které vznikaly ve vztahu k rozvoji řemesel nebo nových výrobních odvětví. Zastavíme se ale také v místech, která byla zbudována 'uměle'," podotkla Pilařová.

Kromě Vařákových pasek zavede cyklus diváky do místa zvaného Knížecí pláně v Národním parku Šumava, do Katzelsdorfu, který je zmiňován jako zaniklý v rámci Lednicko-valtického areálu, do Tamovic u Štramberka, do Žáku v Klánovickém lese a Libkovic v severozápadních Čechách.

Ačkoliv se osada na Vařákových pasekách už neobnovila, na tamní tragédii lidé nezapomněli. Kromě pomníčku stojícího přímo na místě, kde se válečná hrůza stala, vedou oblastí také naučné stezky lemované infotabulemi. Ty události z května roku 1945 neustále připomínají i nezasvěceným turistům.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.