Dosud nepublikované album tohoto nacisty zveřejnilo Muzeum holokaustu ve Washingtonu. Ve stejný den, kdy Höcker s dívkami v SS uniformách pózoval před objektivem, přijelo do Osvětimi-Brzezinky 150 nových vězňů. Třicet tři z nich prošlo nacistickou selekcí, zbytek se pěšky vydal do plynových komor.
Pohledný muž – doktor smrt
Na osmi fotografiích je i pohledný a dobře naladěný muž v padnoucí uniformě. Doktor smrt. Josef Mengele. A jsou to vůbec první fotky, které doktora proslulého pokusy na lidech zachycují přímo v Osvětimi. Na místě, kde zemřelo víc než milion lidí. Cyklon B v té době zabíjel šest tisíc lidí denně.
Na Mengeleho si dobře vzpomíná i Oldřich Stránský, který v osvětimském táboře Birkenau strávil šest měsíců mezi prosincem 1943 a červnem 1944. Tedy v době, kdy snímky vznikly.
"Zahlédl jsem ho při jedné selekci, když ukazoval palcem sem či tam. Jedni šli do plynu, druzí zůstali naživu. Měl vyžehlenou uniformu, byl elegán, dbal na sebe.
Nově zveřejněné album tvoří přímý kontrast k dosud známým fotkám z Osvětimi, které našla ještě během války maďarská Židovka Lili Jacobová. Poznala na nich sebe a své malé bratry, které nacisti zplynovali.
Většina zachycuje příjezdové rampy a hrůzy lágrů. "Na nových fotkách není nic hrozného. To je právě důvod, proč jsou ty fotky tak strašné," řekla historička Juditha Cohenová z washingtonského muzea agentuře AP.
"Alpská chata" poblíž tábora
Mnoho snímků zachycuje dění v Solahütte, sídle, které leželo jen třicet kilometrů od koncentračního tábora. Nacističtí prominenti tam relaxovali, sborově zpívali, jejich ženy ležely na terase nebo se veselily při zvuku harmoniky. Jinde Karl Höcker rozsvěcuje vánoční stromek.
"My vězni jsme nevěděli, že esesáci mají nějakou rekreační boudu poblíž Osvětimi. Ale nepřekvapuje mě to," řekl Stránský.
"Birkenau byl ohromný tábor, hemžilo se to tam vězni, všude se vznášel nasládlý puch z krematorií. Veškerou špinavou práci včetně dennodenních brutalit většinou odváděli kápové, tedy vybraní vězni. S esesáky jsme se málokdy dostávali do styku. Oni měli ubikace mimo ostnaté dráty, dostaly se tam k nim pouze někdy některé vězeňkyně. Esesáci tam totiž měli tajně takový bordýlek," podotkl Stránský.
A kde se nové fotky objevily? Rebecca Erbeldingová, archivářka z washingtonského muzea, vloni v prosinci otevřela dopis od bývalého amerického vojáka. Psal, že by muzeu rád věnoval něco, co našel před víc než půl stoletím v Německu.
V lednu muzeum obdrželo zásilku se 116 fotografiemi na šestnácti listech papíru. Majitel napsal, že album našel v bytě ve Frankfurtu nad Mohanem, kde po válce bydlel.
Sám si přál zůstat v anonymitě. Bylo mu 90 let, když letos v létě podle listu The New York Times zemřel.
