Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nacistům postavil dušegubky, po válce měl pro Bonn špehovat Fidela

  15:50aktualizováno  15:50
Válečný zločinec Walter Rauff, který pro nacistický režim vybudoval pojízdné plynové komory, byl po válce na výplatní pásce západoněmecké rozvědky. Jeho úkolem bylo mimo jiné i špehovat kubánského komunistického vůdce Fidela Castra, vyplývá z nově zveřejněných dokumentů.

Walter Rauff u soudu v Chile během jednání o svém vydání do Západního Německa. | foto: Profimedia.cz

Západoněmecká rozvědka Bundesnachrichtendienst (BND) naverbovala Rauffa v roce 1958. Její představitelé si přitom byli naprosto vědomi Rauffovy nacistické minulosti. "Jeho získání není ospravedlnitelné ani z politického, ani z morálního hlediska," řekl časopisu Der Spiegel historik Bodo Hechelhammer.

Po válce se Rauffovi podařilo uprchnout ze spojeneckého zajateckého tábora a posléze se dostal až do Chile, kde ho kontaktoval bývalý esesák Rudolf Oesseger-Röder a získal ho do služeb BND. Rauff za své služby od západoněmecké rozvědky vyinkasoval celkem 70 tisíc marek.

Jedním z jeho úkolů bylo i proniknout na komunistickou Kubu a dodat Bonnu informace o jejím revolučním vůdci Fidelu Castrovi. Protože ale někdejší nacista ve své misi na ostrově svobody selhal, BND mu snížila výplatu na polovinu.

V roce 1962 Rauffa vypátrala západoněmecká justice a začala vyjednávat s Chile o jeho vydání. V jihoamerické zemi ale byly Rauffovy zločiny tou dobou promlčené a nacista si odseděl jen několik měsíců ve vazbě. Podle BBC západoněmecká rozvědka hradila veškeré jeho právní výdaje.

Z námořnictva k SS

Nacistická kariéra Waltera Rauffa se započala díky přátelství s Reinhardem Heydrichem, kterého znal ještě ze svého působení u námořnictva. Rauff v roce 1941 nastoupil do Hlavního říšského bezpečnostního úřadu (RSHA), kde dohlížel na vývoj mobilních plynových komor.

Nacisté je používali ještě předtím, než se ve vyhlazovacích táborech rozjela naplno jejich genocidní mašinérie. Do automobilů natěsnali až 60 lidí a než dodávka dojela k hromadnému hrobu, všichni se udusili výfukovými plyny zavedenými do vzduchotěsné kabiny. Nacisté v dodávkách zavraždili tisíce židů, komunistů a lidí s mentálním postižením.

Kvůli své spoluúčasti na vývoji smrtících vozů, kterým Sověti neřekli jinak než  dušegubky, je Rauff zodpovědný za více než devadesát tisíc lidských životů. V roce 1972 se ho německý žalobce v Chile zeptal, jestli měl někdy pochybnosti o používání pojízdných plynových komor během genocidy Židů na území Polska.

"Těžko říci. V té chvíli pro mě bylo hlavní, že jejich střílení naše muže velmi obtěžovalo a tento problém díky nasazení plynovacích automobilů odpadl," odpověděl tehdy bez lítosti Rauff. Zemřel v Santiagu v roce 1984 ve věku 77 let. Pozůstalí na jeho pohřbu údajně volali: "Heil Hitler, Heil Rauff".

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policisté uzavřeli v centru Barcelony okolí místa, kde dodávka najela do davu...
„Naše myšlenky jsou s oběťmi.“ Světoví politici odsuzují útok v Barceloně

Světoví politici odsoudili čtvrteční teroristický útok v Barceloně. Smutek nad událostí vyjádřili americký prezident Donald Trump, předseda Evropské komise...  celý článek

Ilustrační foto.
V Hongkongu odsoudili českého seniora za pašování drog, dostal 27 let

Soud v Hongkongu ve čtvrtek poslal na 27 let do vězení třiašedesátiletého českého občana za pašování drog. Muž se zřejmě neodvolá, protože by to zpomalilo...  celý článek

Pauline Hansonová přišla na jednání senátu v muslimském oblečení ve snaze...
Australská politička přišla do parlamentu v burce, sklidila kritiku

Australská senátorka Pauline Hansonová vyvolala pozdvižení, když ve čtvrtek přišla na jednání komory oblečená do černé burky. Vůdkyně protiimigrační strany...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.