Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nacisté měli přímo v Liberci lágry pro Romy, zjistili historici

  15:17aktualizováno  15:17
O nacistických táborech, které na Liberecku existovaly v období druhé světové války, toho ví dnes málokdo. Zapomenutá fakta o nich nyní shromáždil historik libereckého Severočeského muzea Ivan Rous. Například i to, že přímo v Liberci stál internační tábor pro Romy.

Koncentrační tábor v Rychnově u Jablonce | foto: Archiv Ivana Rouse

"Přímo na území Liberce, u Kunratické ulice, se nacházel romský vyhlazovací internační tábor. Tam šlo o systémovou likvidaci lidí," říká Rous, který své poznatky shromáždil v knize, jež vyjde na podzim.

Koncentrační tábory spravovali esesáci. Vedle nich existovaly na území dnešního Libereckého kraje také tábory pracovní či zajatecké pod správou wehrmachtu. Zvláštní kategorie jsou pak romské tábory.

Nacistické tábory

Detail zajateckého a koncentračního tábora v Rýnovicích

Rýnovice
Zajatecký a koncentrační tábor, v době největšího rozkvětu tu pracovalo 2 200 lidí pro pobočku továrny Carl Zeiss Jena. Koncentrákem prošlo 800 lidí, 600 zemřelo.

Rychnov u Jablonce
Největší, transportní tábor, ke konci války sem přemístili velitelství koncentračního tábora Gross Rosen.

Chrastava
Dvěma ženskými koncentráky prošlo kolem patnácti stovek žen, úmrtnost zde byla velmi vysoká.

Smržovka
Ženský koncentrační tábor

Miloszów
Těsně za českou hranicí v Polsku byla další pobočka koncentračního tábora Gross Rosen.

"Jak vyplývá z dopisu libereckého starosty ze začátku války, už tehdy plánovali pro Romy postavit koncentrační tábor u Liberce. Sám ho takto nazývá," upozorňuje Rous.

Celkem v Liberci existovaly čtyři romské internační tábory. První vznikl u rochlického lomu pod Královým Hájem v roce 1939, šlo o dva dřevěné baráky. Romové stavěli sídliště na Králově Háji, později se přesídlili do zchátralého objektu v Nádražní ulici. Ubytovací podmínky zde byly naprosto příšerné.

V létě 1941 romské osazenstvo přestěhovali do nově vybudovaného tábora u Kunratické ulice. "Zde zůstali Romové až do doby, kdy je transportovali do koncentračních táborů Osvětim, Buchenwald a Ravensbrück," vysvětluje dokumentarista.

Táborem prošla jedna až dvě stovky Romů původem z Liberce a okolí. Deportace skončily v první čtvrtině roku 1943. Naprostá většina Romů pobyt v koncentračních táborech nepřežila.

Bití, zima, hlad

Klasických koncentračních táborů bylo v blízkém okolí pět - dva v Chrastavě, v Rychnově u Jablonce, v Rýnovicích a ve Smržovce. "Největší, zároveň i transportní, byl v Rychnově," konstatuje Rous. Koncem války sem přemístili velitelství koncentračního tábora Gross Rosen.

Továrna Getewent, která dnes slouží jako kotlárny Hotler (Rychnov u Jablonce)

Továrna Getewent, která dnes slouží jako kotlárny Hotler (Rychnov u Jablonce)

Budova tehdejšího zajateckého a koncentračního tábora v Rýnovicích

Budova tehdejšího zajateckého a koncentračního tábora v Rýnovicích

Rychnov u Jablonce - dodnes dochovaná brána do areálu Getewent pro vězně

Rychnov u Jablonce - dodnes dochovaná brána do areálu Getewent pro vězně

V roce 1944 zřídili v jabloneckých Rýnovicích pobočku již zmiňovaného koncentračního tábora Gross Rosen. "Celkem jím prošlo osm stovek lidí, šest set z nich zemřelo. Hlídala je třicítka příslušníků SS. V první vlně sem umístili povstalce z Varšavského povstání," uvádí František Radkovič, jednatel Českého svazu bojovníků za svobodu z Jablonce.

Žili ve velmi drsných podmínkách. "Časté bití, zima, hlad, nedostatek spánku. Není divu, že mezi nimi vypukla epidemie tyfu," konstatuje Radkovič. Otřesné bylo zacházení s nemocnými. "Místní vojenský lékař z SS je prostě zabíjel, a to i v případě pouhého podezření na tuberkulózu," objasňuje Rous.

Výkres internačního tábora pro Romy

Výkres internačního tábora pro Romy

Ještě předtím zde fungoval zajatecký tábor. Zajatci pracovali v továrně zaměřené na jemnou techniku, v té době hlavně pro německou armádu - optiku, periskopy pro ponorky a samopaly. V budově dnešní Střední průmyslové školy technické byla i tajná výrobna pro zbraně SS.

V Chrastavě a Smržovce věznili ženy

Velký koncentrační tábor fungoval v Chrastavě. Dělil se na dvě části FAL Kratzau I. a II. "Kolem tisícovky vězeňkyň živořilo v barákovém táboře u vodárny v Ještědské ulici a v bývalé továrně Jäger v Bílém Kostele," uvádí Rous.

Sběrná střediska

Vznikla po válce, umístili sem německé obyvatelstvo určené k odsunu.

Největší bylo v liberecké Husově ulici, do roku 1952 jím prošlo několik desítek tisíc lidí.

Byly mezi nimi Židovky z Čech, Polska, Francie, Belgie a Dánska. Tábor číslo 2 ležel na pozemku továrny Tannwalder Textilwerke A. G. Ženy z tábora pracovaly v továrně Spreewerk, vyráběly části podvozkových noh k letadlům či protiplynové masky.

"Nejsou známé přesné údaje o úmrtnosti, ale podle dochovaných výpovědí byla velmi vysoká," popisuje badatel ze Severočeského muzea. Ženský koncentrák měli i ve Smržovce.

Zajatci se používali jako levná pracovní síla. Hlavně ke konci války se v našem kraji objevovali ve větším množství, vyskytovali se prakticky u každé továrny. Podle národnosti měli různý režim. "Francouzi a Italové ho měli volnější, stejně jako příslušníci jiných zemí západní Evropy," popisuje Rous.

Koncentrační tábor v Rychnově u Jablonce
Koncentrační tábor v Rychnově u Jablonce
Koncentrační tábor v Rychnově u Jablonce

Koncentrační tábor v Rychnově u Jablonce nad Nisou

Naproti tomu ruští zajatci zažívali peklo, které se blížilo podmínkám koncentračních táborů. U hostince U Votočků poblíž dnešního rochlického sídliště byl ruský zajatecký tábor. Ke konci války byli místní zajatci natolik vysílení, že nebyli schopni odejít mimo tábor.

Po válce šli do lágrů Němci

Německé lágry se využily krátce po válce v době takzvaného divokého odsunu. "Umístili sem hlavně Němce, které později odsunuli z pohraničí," vysvětluje Rous. Slovo tábor bylo v té době z pochopitelných důvodů vnímáno negativně, proto se těmto zařízením říkalo oblastní sběrná střediska.

Polský koncentrák Miloszów - podzemí

Polský koncentrák Miloszów - podzemí

"Zacházení s lidmi uvnitř oplocených areálů nebylo zvláště krátce po válce nejlepší. Přitom mnozí z internovaných neměli se skutky páchanými za války nic společného," konstatuje Rous.

Největší středisko se nacházelo na liberecké Husově ulici v místech, kde je dnes Technická univerzita. V posledních letech války tu byli ubytovaní francouzští zajatci pracující na nedaleké stavbě obrovského protileteckého krytu pro Konrada Henleina.

Po válce, až do roku 1952, sběrným střediskem prošlo několik desítek tisíc lidí. I zde se odehrávaly nepěkné události a sběrná a odsunová střediska se stala nástupci válečných a zajateckých lágrů. "Nelze srovnávat nacistický režim s poválečnými roky, ale nepravosti nelze omlouvat žádnou situací," uzavírá Rous.

Nacistické lágry na Liberecku: Chrastava (červená), Rýnovice (modrá), Rychnov u Jablonce (zelená), Smržovka (žlutá).

Nacistické lágry na Liberecku: Chrastava (červená), Rýnovice (modrá), Rychnov u Jablonce (zelená), Smržovka (žlutá).







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Rudá voda ve Vltavě (14.8.2017)
Aktivisté při lití barvy do Vltavy trest nedostanou, nechce ho ani povodí

Červená barva ve Vltavě podle policie nebyla škodlivá a nezpůsobila žádné škody. Během vylévání barvy aktivisté sice polili také část zídky Mánesa, ale majitel...  celý článek

Zřejmě nejkontrolovanější projekt. Multifunkční kongresový areál dostal v roce...
Babišovi blízcí si akcie Čapího hnízda účelově přeprodávali, píše policie

Rodinní příslušníci Andreje Babiše (ANO) si přeprodávali akcie Čapího hnízda, aby znepřehlednili vlastnickou strukturu firmy. Podle Českého rozhlasu to policie...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.