Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nacista, který zatknul Annu Frankovou, dělal po válce špiona

  19:18aktualizováno  19:18
Nacistický důstojník, který v roce 1944 zatknul jeden ze symbolů holocaustu Annu Frankovou s rodinou na půdě amsterdamského domu, po válce pracoval pro tajné služby. Píše o tom nová kniha německého novináře. Židovská dívka zemřela do roka po zatčení v Bergen-Belsenu, nacista dožil u vídeňské policie.

Anne Franková | foto: Profimedia.cz

To, že mnozí nacističtí veteráni našli po válce uplatnění v tajných službách západoněmecké BND (Bundesnachrichtendienst, spolková zpravodajská služba), se ví už dlouho. Podle deníku Haarec bylo takových agentů okolo dvou set.

Možná jsem ji měl odnést pryč

V roce 1963 se jeden novinář zeptal K. J. Silberbauera, zda deník Anny Frankové četl. "Koupil jsem si tu útlou knížku, abych zjistil, zda tam nepíše o mně. Nepsala," řekl tehdy a na poznámku, že mohl být úplně první člověk, jenž knihu četl, dodal: "To je pravda. Nikdy jsem o tom nepřemýšlel. Možná jsem ji měl vzít a odnést."

Dosud se však nevědělo, že jeden z nich, Rakušan Karl Josef Silberbauer, sehrál úlohu v příběhu Anny Frankové. Mladé dívky, jež později vstoupila do dějin coby symbol nacistické genocidy židovského obyvatelstva.

Začátkem srpna 1944 vedl právě Silberbauer skupinu nizozemských policistů do amsterdamské ulice Prinsengracht, kde se na půdě jednoho z domů přes dva roky roky ukrývala rodina německého Žida Otto Franka. Ve skrýši dospívala i malá Anna, která si na popud rodičů vedla deník.

Po zatčení, při kterém Silberbauer Frankovi řekl, že má "miloučkou dcerku", skončila celá rodina v různých koncentračních táborech. Anna v Bergen-Belsenu, kde pouhé dva měsíce před koncem války zemřela na tyfus. Bylo jí patnáct let.

Zajetí přežil jen Otto Frank. V roce 1952 vydal zápisky své dcery, která si deník psala až do smrti. Z knihy se stal celosvětový bestseller.

Karl Josef Silberbauer

Karl Josef Silberbauer

Tou dobou žil Silberbauer ve Vídni a chystal se nastoupit k policii. To se mu o dva roky později skutečně podařilo.

Tehdy už spolupracoval s BND. Západoněmecká tajná služba věřila zkušenostem bývalého gestapáka, jenž se mohl snadno infiltrovat do skupin rakouských a německých sympatizantů nacistických myšlenek.

Nové informace o agentovi BND přinesl hamburský novinář Peter-Ferdinand Koch, který napsal knihu o někdejších nacistech v tajných službách. Údaje získal prostudováním dokumentů americké CIA a archivů nacistické třetí říše. 

Nizozemci si Silberbauera pamatovali

Silberbauerovo jméno se však s Frankovými spojovalo už od roku 1948.  Pamatovali si ho tehdy zasahující policisté. Lovec nacistů Simon Weisenthal pak našel čtrnáct rakouských nositelů stejného jména a roku 1963 dohledal toho pravého. Silberbauer se přiznal a vídeňská policie ho okamžitě suspendovala.

Otto Frank tehdy prohlásil, že si Rakušan trest nezaslouží, protože jen vykonával rozkaz. Viníkem byl ten, kdo úkryt prozradil a jehož jméno se nikdy nezjistilo. Silberbauer se mohl vrátit k policii a roku 1972 zemřel.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Samota za polárním kruhem. Existuje silnější poetika?
Čech se přiznal, že za polárním kruhem ubodal svou přítelkyni z Británie

Šestatřicetiletý český občan, kterého loni v prosinci finští kriminalisté obvinili z vraždy jeho britské přítelkyně, se k usmrcení ženy přiznal. Informoval o...  celý článek

Kim Wallová na archivním snímku
Torzo těla patří novinářce z ponorky, oznámila dánská mordparta

Torzo těla bez hlavy nalezené v pondělí na jihu dánské metropole Kodaně patří pohřešované švédské novinářce. Po testech DNA to oznámila dánská policie....  celý článek

Poničený americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí...
Američané zbavili velení viceadmirála, kterému se vybouraly dvě lodě

Velitel americké sedmé flotily viceadmirál Joseph Aucoin byl zbaven funkce. Oznámilo to americké námořnictvo s tím, že armáda ztratila důvěru v jeho velitelské...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.