Oldřich Stránský

Oldřich Stránský - Předseda České rady pro oběti nacismu při projevu v roce 2007 v Praze na Václavském náměstí. | foto: ŽLU

Nacismus také začal za finanční krize, varuje před radikály vězeň z Osvětimi

Svět si dnes připomíná oběti nacistického holokaustu. Oldřich Stránský přežil koncentrační tábor v Osvětimi. "Finanční krize může vyvolat u mladých radikálních lidí touhu po nacionalistických metodách. Tak vlastně začal nacismus v Německu," varoval v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz.

To, že přežil Osvětim, považuje dvaaosmdesátiletý Stránský za štěstí.

"Když jsem byl vržen do Osvětimi, dozvěděl jsem se, že jediná cesta ven je komínem. To, že jsem se odtamtud dostal do jiného koncentračního tábora, byla náhoda a nebo možná štěstí. Každý, kdo koncentrák přežil, musí mluvit o velké dávce štěstí. Byli lidé, kteří byli fyzicky zdatnější, chytřejší, zkrátka lepší než já, a přesto nepřežili," uvedl v on-line rozhovoru Stránský.

Z Osvětimi se Stránský dostal kvůli tomu, že se v Německu změnily poměry a kvůli nedostatku pracovních sil se nacistům hodili i vězni. "Měl jsem také štěstí v tom, že byla selekce před Mengelem, kde jsem napoprvé neprošel vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, ale na podnět mých kamarádů jsem šel ještě jednou a nevím proč, ale uspěl jsem," popsal Stránský.

Odpovědi oldřicha Stránského zde

Čtenáře také zajímalo, jestli Oldřicha Stránského znepokojuje současný rozmach neonacismu v Česku.

"Ano, znepokojuje, ale myslím si, že momentálně aktivní nebezpečí nehrozí, a domnívám se, že ti, kteří neonacismus hlásají, tak činí z neznalosti. Mělo by se zlepšit vyučování ve školách," odpověděl Stránský.

V on-line rozhovoru se řešila také Dělnická strana. "Obavy musíme mít z každé politické strany, která bude mít ve svém programu jakoukoli totalitu. A to bohužel Dělnická strana má. Myslím si, že dnešní finanční krize může vyvolat touhu u mladých radikálních lidí po nacionalistických metodách. Tak vlastně začal nacismus v Německu," míní Stránský.

Holokaust

Termín holokaust se dá přeložit jako státem provozované systematické vyvražďování a pronásledování. Používá se především v souvislosti s nacistickým řáděním před a během druhé světové války.

Jeden ze čtenářů se Stránského zeptal, co by vzkázal popíračům holokaustu. "Popírači holokaustu by měli alespoň týden strávit v koncentračním táboře," odpověděl Stránský. 

Stránský poslal dopis premiéru Topolánkovi

Před sedmi lety vydal Stránský knihu Není spravedlnosti na zemi, v níž líčí osudy Židů v českých zemích od doby Rakouska-Uherska až do současnosti. Jejím spoluautorem je redaktor MF DNES Theodor Marjanovič.

Oldřich Stránský je dlouholetým předsedou České rady pro oběti nacismu, před lety stál i v čele Českého svazu bojovníků za svobodu a ve Sdružení osvobozených politických vězňů.

Před časem spolu s dalšími bývalými nacistickými vězni napsal otevřený dopis premiéru Topolánkovi. Žádali ho v něm, aby zastavil trend, kdy se do Česka sjíždějí pravicoví extremisté z celé Evropy. Reagovali tak na srpnový koncert neonacistů u Hradce Králové.

"Jako účastníci druhého odboje a přeživší nacistické genocidy jsme znepokojeni situací, kdy se Česká republika stává centrem, kam se sjíždějí neonacisté z celé střední Evropy," napsali Topolánkovi lidé, kteří přežili nacistické hrůzy v koncentračních táborech. - čtěte Stáváme se neonacistickým centrem Evropy, píší Topolánkovi Hitlerovi vězni

Miliony obětí holoKaustu třetí říše

Genocidní aktivita Hitlerova Německa se soustředila především na Židy, kterých zemřelo šest milionů, dvě třetiny evropské populace. Nacisté ale vyvraždili i téměř milion Romů, dále měli v úmyslu vyhladit slovanské národy nebo menšiny jako například homosexuály.

Tyto hrůzy prováděli především v šesti vyhlazovacích táborech za pomoci plynových komor, zastřelením nebo oběšením. Statisíce lidí však zemřely už v ghettech, koncentračních táborech nebo vlakových transportech.

Svět si oběti holokaustu připomíná 27. ledna, kdy došlo k osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Osvětim, který dnes leží v Polsku. - čtěte Poslední žijící Čech, který unikl z Osvětimi: Bylo to peklo

 

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video