Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do armády chce sto žen měsíčně. Piercing nevadí, pokud je pod uniformou

  13:28aktualizováno  13:28
Armáda chce příští rok přijmout dva tisíce nových vojáků. Víc než polovina zájemců však pohoří kvůli svému zdraví či špatné kondici. „Největší zájem je o pozice u bojových útvarů, naopak chybí třeba řidiči náklaďáků,“ řekla iDNES.cz náčelnice náborového odboru Lenka Šmerdová.
Úvodní tříměsíční trénink nezvládne zhruba desetina zájemců o povolání profesionálního vojáka.

Úvodní tříměsíční trénink nezvládne zhruba desetina zájemců o povolání profesionálního vojáka. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Jaký je věkový průměr uchazečů o práci u armády a kolik žen o ni projeví zájem?
Za posledních deset let je jejich věkový průměr 26,5 let. Od letošního ledna do listopadu projevilo zájem o přijetí do služebního poměru 1 042 žen.

Hlásí se například i lidé po čtyřicítce? Kolik a mají šanci uspět?
Samozřejmě, že se hlásí i takoví zájemci. Za stejné období projevilo zájem přes sedm set uchazečů ve věku nad čtyřicet let. Pokud zdárně absolvují všechny části procesu a vybereme je, pak neexistuje důvod, proč by nemohli být přijati.

Čím se liší osmnáctiletí uchazeči o práci u armády od těch, kteří přicházejí v pokročilejším věku?
Mladší uchazeči hledají často dobrodružství, aniž jsou připraveni na náročný výcvik. Ti, kteří přicházejí v pozdějším věku, jsou osobnostně vyzrálejší, cílevědomější a zodpovědnější.

Kdo jsou lidé, kteří se hlásí do profesionální armády?
Především jsou to ti, pro které je vojenské prostředí atraktivní a zajímavé. Službu berou jako výzvu i změnu životního stylu a například práce s moderní technikou a výzbrojí je pro ně i koníčkem.

Dokážete odhadnout, jaká část uchazečů přichází čistě z pragmatických důvodů a kolik řekněme z idealistických pohnutek?
To asi úplně říct nelze. Důvody, které budoucí vojáky do armády vedou, jsou hodně podobné. Někteří z nich si přijetím ke konkrétní jednotce splní svůj sen, jiné přivádí láska ke zbraním a armádě. Profese vojáka z povolání je atraktivní a výjimečná již sama o sobě. Možná by bylo na místě použít namísto slova „profese“ spíše obrat „poslání“.

Armádní nábor

K současným 20 tisícům profesionálních vojáků armáda příští rok přijme další dva tisíce lidí. Mohou získat náborový příspěvek ve výši 30 až 250 tisíc korun, záleží na vzdělání a sjednané době trvání poměru. Také mají následně nárok například na 27 dní dovolené a po deseti letech služby, u speciálních jednotek či 35 letech věku každoročně na placenou dvoutýdenní preventivní rehabilitaci.

Podrobnější informace mohou zájemci získat na rekrutačních pracovištích v devíti městech, na lince 800 154 445 nebo náborovém webu.

Co uchazeče dál motivuje?
Především je motivací služba odpovídající jejich představám i možnost dalšího odborného a jazykového vzdělávání, práce s moderní technikou, služba v zahraničí, ale také finanční ohodnocení a sociální jistoty, které armáda vojákům dává, například příspěvek na bydlení, dále pak kvalitní lékařská péče a v neposlední řadě i náborový příspěvek u vybraných míst.

Jak se v průběhu posledního desetiletí proměnili zájemci o práci profesionálního vojáka?
Profil zájemce z hlediska věku, stupně vzdělání a dalších aspektů se v posledních letech nijak výrazně nemění.

Můžete přiblížit náročnost přijímacích testů - psychologických, fyzických i následného úvodního výcviku?
Nejde o cestu trnitou, avšak ten, kdo celý rok takříkajíc ležel za pecí, neuspěje. O povaze obsahu výběru podrobně informujeme všechny zájemce na našem webu.

Na čem z uvedeného uchazeči vyhoří nejčastěji a jaká část přihlášených se nedostane na úvodní výcvik?
Uchazeči zařazení do výběru nejčastěji neuspějí u lékařského vyšetření a částečně u fyzického přezkoušení. Počet neúspěšných se za posledních pět let pohybuje v rozmezí 43 až 57 procent.

Kolik uchazečů posléze odpadne během úvodního výcviku a co většinou nezvládnou?
Kurz základní přípravy pro nové vojáky z povolání je v délce tří měsíců, v této zkušební době je služební poměr ukončen 10 až 15 procentům lidí, a to především na vlastní žádost.

Doporučujete například uchazečům, kteří pohoří na fyzických testech, ať trénují a následně se zkusí přihlásit znovu?
Naši tělocvikáři jsou schopni uchazečům, kteří při přezkoušení neuspěli, doporučit cílený trénink. Pozorujeme, že uchazeč, který po uplynutí dvou měsíců zkoušku fyzické zdatnosti absolvuje znovu, se na tuto fázi procesu výběru připraví o poznání lépe.

O jaké pozice je největší zájem a které se naopak dlouhodobě nedaří uspokojivě obsadit?
Největší zájem je o pozice u bojových útvarů, o místa výsadkářů, průzkumníků, střelců, kulometníků a řidičů. Základním pozicím se rozhodně nikdo nevyhýbá. Dlouhodobě je však na trhu práce a tedy i mezi zájemci o vstup do armády nedostatek řidičů s řidičským oprávněním skupiny C, elektromechaniků, leteckých mechaniků, kuchařů a také lékařů. Hůře se shání i zájemci na pozice strážných Hradní stráže.

Jakou roli hraje při přijímacím řízení vzhled uchazeče?
Na vzhled uchazeče jsou kladeny podmínky především u Hradní stráže a Čestné stráže (konkrétní nároky na hmotnost a výšku, pozn. red.). Například tetování ale nesmí být vidět při nošení reprezentačního, vycházkového nebo večerního vojenského stejnokroje ani u ostatních. Místo ve vzhledu vojáků nemají ani extravagantní účesy, viditelný piercing a podobně.

Kolik uchazečů plánuje armáda v roce 2016 celkově přijmout a jak je chce přilákat?
V roce 2016 plánujeme přijmout do služebního poměru dva tisíce lidí, z toho 350 studentů pro vysokoškolské studium. Všem zájemcům se snažíme podrobně vysvětlit nejen podmínky přijetí do služebního poměru, ale i jejich další působení v armádě. Potom už je odpovědné rozhodnutí, zda se vydat touto cestou, jen na nich.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.