"Do textu bylo víceméně zapracováno stanovisko Rady vysokých škol," připustil předseda této instituce František Ježek ze Západočeské univerzity v Plzni.
Představitelé vysokých škol už léta upozorňují, že současný systém vysokoškolského vzdělávání je zkostnatělý a že je potřeba řadu věcí změnit.
Například strukturu studia, která dosud podceňuje bakalářské programy. "K tomu jsme se dokonce zavázali podpisem Boloňské deklarace v roce 1999. Umožňují to i dnešní zákony. Zásadním problémem je ovšem nechuť měnit zaběhnuté věci a pak také - nedostatek peněz," prohlásil nedávno rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška.
Právě peníze budou tím, na čem velkolepé myšlenky Bílé knihy nutně musí ztroskotat. Vysoké školy se potýkají s dlouhodobým nedostatkem financí, který jim znemožňuje přijímat větší počty studentů, inovovat vybavení, posílat studenty na výměnné stáže a čas od času si dovolit zaplatit experta z některé ze zahraničních univerzit. Což jsou ostatně další plány, které jsou v Bílé knize pro vysoké školy nachystány.
"Pokud chceme například dosáhnout toho, aby si vysoké školy mohly více vyměňovat profesory, potřebujeme třikrát čtyřikrát tolik, než máme dnes.
Kdybychom chtěli spravit všechny naše budovy a koleje, potřebovali bychom desetkrát tolik. A to nemluvím o penězích nutných na posílání studentů do světa," řekl rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Josef Koubek.
Zástupci vysokých škol spočetli, kolik by tyto programy stály jen příští rok. "Potřebovali bychom navíc zhruba pět miliard," uvedl rektor UK Ivan Wilhelm.
Premiér Miloš Zeman sice akademikům v září přislíbil, že se zasadí, aby se vysoké školy mohly dále rozvíjet, po prvním kole boje o státní rozpočet v parlamentu je však zjevné, že požadovaných pět miliard navíc ve vysokoškolských pokladnách neuvidí. A že vysoké školy dostanou z kapitoly školství zhruba o čtyřicet procent méně, než je běžné v zemích Evropské unie.
"V důsledku to povede ke zhoršení kvality studia na českých vysokých školách a následnému zhoršení jejich konkurenceschopnosti v rámci unie," shrnul Wilhelm, který je zároveň předsedou České konference rektorů.
Jakkoli mnozí odborníci označují za velkou slabinu vysokého školství, že nedokáže vyhovět většímu počtu zájemců (každoročně se na školu nedostane několik desítek tisíc uchazečů), v Bílé knize se s nárůstem počtu studentů nepočítá. "Současné studijní kapacity - i vzhledem k demografickému vývoji - odpovídají předpokládaným nárokům na počty studentů," píše se v dokumentu.
Na druhou stranu ovšem v koncepci figuruje požadavek umožnit do roku 2005 padesáti procentům devatenáctiletých studentů nastoupit do některého z typů terciárního vzdělávání. Do této kategorie ovšem patří i pomaturitní studium či studium na vyšší odborné škole.
"Jsem přesvědčen, že současné kapacity skutečně stačí. Problém není v množství míst, ale ve špatné struktuře vysokého školství. Proto se stává, že na práva či psychologii je nemožné se dostat, kdežto jinde mají málem potíž naplnit počty," tvrdí Ježek.
