Na Zemana ve Vídni čekal i sudetoněmecký problém

V í d e ň (Od našeho zvláštního zpravodaje) - Sudetoněmecká otázka, která byla problémem hlavně ve vztazích s Bonnem, se v posledních týdnech stala velkým tématem i v Rakousku. Po výrocích šéfa extremistických Svobodných Jorga Haidera a ministra obrany Wernera Fasslabenda se sudetští Němci dostali i na pořad jednání premiéra Miloše Zemana s rakouským kancléřem Viktorem Klimou. Zeman tuto nepříjemnou komplikaci své první zahraniční cesty komentoval slovy: "Respektuji, že vzhledem ke stoupajícímu významu Svobodných se problém stal předmětem mezivládních diskusí." Klima nepřímo prohlásil, že i Rakousko pokládá majetkové nároky sudetských Němců za otevřené. "Mezi Prahou a Vídní přetrvávají v některých záležitostech rozdíly. Týká se to i odškodnění sudetských Němců nebo platnosti Benešových dekretů," uvedl Klima. "Nebudeme tím však podmiňovat vstup České republiky do Evropské unie. Zůstává to ale tématem bilaterálních vztahů," dodal kancléř.

Premiéra Miloše Zemana přivítala při jeho první zahraniční cestě, jež vedla do Vídně, přátelská atmosféra, kterou zásadně nenarušila ani opětovně vznesená otázka majetkového odškodnění sudetských Němců. "Není náhodou, že moje první cesta vedla do Rakouska. Považuji ho za našeho nejbližšího souseda," uvedl Zeman. Český premiér pak prohlásil, že záležitost rakouských sudetských Němců pokládá za uzavřenou smlouvou mezi Prahou a Vídní z roku 1974. Se svým protějškem Viktorem Klimou se pak dohodli na založení společné komise historiků, která by sporné otázky minulosti zkoumala. "Není to žádná politická komise, ale vysloveně odborná," zdůraznil Zeman. "Politici se mají zabývat budoucností, nikoli minulostí, ta patří historikům," dodal. Na toto vstřícné gesto reagoval i Klima, když uvedl, že rozdílné názory Vídně a Prahy na tyto problémy nepředstavují ani z hlediska práva EU problém. "Potěšilo mne, že stejně jako Rakousko hodlá nyní s plnou otevřeností zhodnotit vlastní dějiny v případě odškodnění obětí holocaustu, tak i Česká republika jako sebevědomý a demokratický stát hodlá zodpovědně prozkoumat své dějiny," prohlásil Klima. Klima také přivítal stanovisko nové české vlády v doposavad nejpalčivější otázce vzájemných vztahů - problému dostavby Temelína, kde bude mít v rámci expertní komise i Rakousko své zastoupení. "Za nejdůležitější výsledek své návštěvy pokládám vytvoření společné česko-rakouské mezivládní komise, jejímž nejdůležitějším úkolem bude předávání zkušeností, které by mohly napomoci vstupu České republiky do Evropské unie," zdůraznil po návštěvě Zeman. Jedním z témat cesty byl i vstup rakouských bank do privatizace České spořitelny a České pojišťovny. Jediným ministrem, který Zemana doprovázel, byl proto šéf financí Ivo Svoboda. "O privatizaci českých bank jsme hovořili, i když jen v obecné rovině," řekl Svoboda po rozhovorech se svým rakouským kolegou Rudolfem Edlingerem. "Máme zájem na tom, aby do českého bankovnictví vstoupily důvěryhodné evropské banky, a ne nějaké neznámé asijské ústavy," uvedl před cestou Zeman.