Po koupeli je pak pečlivě vysušili a umyté končetiny políbili na nárt. "V tento den si křesťané připomínají poslední večeři Páně, a proto myjí při bohoslužbách katoličtí kněží po vzoru Krista nohy dvanácti mužům. Stejně tak činili kněží i v jiných kostelech,“ řekl Bohumír Vitásek, farář dómu svatého Václava.
Vysvětlil, že Kristus reagoval mytím noh na pře apoštolů o to, kdo z nich bude mít váženější místo, čímž jim chtěl ukázat zbytečnost takových hádek. Původně totiž nohy myli otroci. "Poselstvím je, že i my si máme navzájem pomáhat a sloužit,“ doplnil Vitásek.
Obřad omývání nohou je možné provádět ve všech farnostech římskokatolické církve, kde se najde dostatek dobrovolníků. "U nás je to tak, že všech dvanáct jsou dobrovolníci z naší farnosti. Žena mezi nimi být nemůže, protože apoštolové byli pouze muži,“ vysvětlil farář Vitásek.
Kromě ojedinělého obřadu však včera lidé zažili i další výjimečnost. Celý večer během bohoslužby bylo v olomouckém kostele svatého Václava nezvyklé ticho.
Na Zelený čtvrtek totiž podle křesťanské tradice nemohou znít zvony ani varhany, a tak i písně příchozích se chrámovou lodí nesly bez doprovodu hudby.
Velký pátek je pro křesťany dnem přísného postu. Podle evangelií zemřel v tento den Ježíš na kříži, proto jej věřící tráví většinou v modlitbách.
Velikonoční týden pak končí o víkendu – v sobotu pozdě večer a v neděli ráno – svátečními bohoslužbami, při nichž se křesťané radují nad evangeliem o jeho vzkříšení a zmrtvýchvstání. Pro většinu však zůstala z tradice Velikonoc jen pondělní pomlázka, barvení vajíček a tradiční obchůzky.
