Na začátku července 1947 se u amerického Roswellu našly trosky neznámého předmětu, podle záhadologů se jednalo o kosmickou loď mimozemšťanů. Proto 2. červenec vyhlásili Světovým dnem UFO. V Česku však nemá mnoho příznivců.
Zatímco den UFO vyhlásili milovníci nadpřirozena, za Dnem gumových medvídků (15. července) stojí cukrovinkářské koncerny. Spíše marketingový původ má třeba i Světový den koktejlu (13. května), který před dvanácti lety zavedl český barman Alexandr Mikšovic.
Do nevážné kategorie patří i Mezinárodní den trpaslíků (21. června). Předloni inspiroval například pražské kino Aero k projekci seriálu Červený trpaslík či v roce 2010 královéhradeckou Studijní a vědeckou knihovnu k několika přednáškám o těchto tvorech.
Kdo také má svůj den
|
Výstředně působí i Den suchého zipu (2. srpna), za Světovým dnem úsměvu (první říjnový pátek) stojí tvůrce prvního smajlíku Harvey Ball. Pouze komunitní charakter má Ručníkový den (25. května), který slaví příznivci spisovatele Douglase Adamse. Ručník totiž hraje důležitou roli v jeho nejznámější knize Stopařův průvodce po Galaxii.
Významné dny vyhlašuje zejména OSN
Většina význačných dnů, které si lidé připomínají, je ale myšlena vážně. Velkou část jich vyhlašuje Organizace spojených národů. Chce tím symbolicky upozornit na chudobu, lidská práva, životní prostředí a především na zdraví. Během roku se proto objevují dny upozorňující na malárii, lepru, astma nebo koktavost.
V Česku se už staly tradicí charitativní akce v rámci dne proti rakovině či dne na podporu slepců. Na Světový den diabetu, který se koná 14. listopadu na výročí narození objevitele léčebných účinků inzulínu Frederika Bantinga, se v některých českých městech pořádají pochody.
OSN kvůli vyhlašování významných dnů loni v červenci vyplísnil prezident Václav Klaus, když nově zavedený Světový den statistiky označil za "neskutečnou hloupost". Svůj den má mimochodem i sama OSN. Připadá na 24. října, kdy v roce 1945 začala platit Charta Organizace spojených národů.
Zatímco Světový den proti rakovině se koná 4. února, Český den proti rakovině se ujal druhou středu v květnu.
Na Mezinárodní den muzeí letos v květnu se Technické muzeum v Brně v noci zaplnilo stovkami návštěvníků.
V průběhu roku přichází řada i na všechny členy rodiny - matky, otce, děti, mládež i seniory. Například Den dětí (1. června) se slaví od přelomu 40. a 50. let 20. století. Komunisty zprofanovaný Mezinárodní den žen (8. března) se v roce 2004 vrátil do českého kalendáře.
Zlepšit a upevnit vztahy s lidmi ze svého okolí má Svátek sousedů (30. května), který se v Česku slaví od roku 2006. V posledních letech se tu rozšiřuje i proti konzumu zaměřený Den nenakupování, který vznikl v USA a připadá na poslední listopadovou sobotu. Například loni v Brně měl podobu happeningu, podepisovala se i petice proti stavbě dalších nákupních center.
V Česku se uchytil den muzeí nebo Den Země
Datum většinou nebývá zvolené náhodou. Například Světový den populace připadá na 11. července proto, že podle OSN tohoto dne v roce 1987 překročil počet obyvatel Země pět miliard. Světový den Downova syndromu se připomíná zrovna 21. března kvůli tomu, že lidé s touto nemocí mají tři 21. chromozomy (ostatní mají dva).
Řada dnů se zaměřuje na kulturu - tanec, knihy, poezii či loutkové divadlo. V Česku se asi nejvíce uchytil Mezinárodní den muzeí (18. května), vyhlášený v roce 1977 Mezinárodní radou muzeí při UNESCO. Jeho součástí jsou populární noční prohlídky. Kořeny tu zapustil i ekologicky zaměřený Den Země (22. dubna). OSN jej vyhlásila v roce 1971, Československo se připojilo zhruba o dvacet let později.
Některé význačné dny vznikly z politických důvodů, například Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem (29. listopadu) nebo Světový den Tibetu (10. března). Především anarchisté si v Česku připomínají Mezinárodní den proti policejní brutalitě (15. března). Podnětem k jeho zavedení bylo zmlácení dvou dětí švýcarskou policií v půli března roku 1997.
