Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na vzory se už nehraje

  0:01aktualizováno  0:01
Myslíte si, že je potřeba mít vzor? Já osobně zastávám názor, že v dnešní době už se na vzory tolik nehraje. Mladí lidé si už málokdy říkají: "Chci být jako můj učitel", nebo: "Já jsem po tatínkovi, půjdu v jeho profesních stopách".

Jasný příklad můžeme vidět téměř každý den v televizi, kdy běží dlouho očekávaná řada SuperStar. | foto: TV Nova

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Dříve se více uctíval ten tradiční rodinný kult. Každý syn a dcera chtěli být po tatínkovi a mamince. Dědili po nich jejich profesní zkušenosti, nástroje a pokračovali v rozdělaném díle. Nyní se od toho upouští a mladí lidé vidí své vzory, pokud je tedy vůbec vidí, ve slavných osobnostech sportu a showbyznysu.

Jasný příklad můžeme vidět téměř každý den v televizi, kdy běží dlouho očekávaná řada SuperStar. Mladí lidé volí "svého idola", který jim svým zpěvem a většinou i svým sex-appealem učaroval. Promiňte, že to tak řeknu, ale pro mě je to něco nevysvětlitelného, čeho jsou fanynky občas schopny.

Připadá mi jako absolutní demence mít za svůj životní vzor někoho, koho ani pořádně neznám a kdo mě zaujal v podstatě jen svým vzhledem a někdy snad i zpěvem. Proto si myslím, že je důležité mít jakýsi svůj vzor, který v dnešní době prakticky dohořívá, nějakou osobu, kterou známe nejen vně, ale i zevnitř.

Když už mluvím o idolu, rovněž si nemyslím, že když někdo hraje i sebelépe na charangu, že se na ni musím hned také naučit hrát. Anebo když jde Jirka na mat-fyz a já mám z "matiky" za 4 a z fyziky za 3, že tam rozhodně musím jít také.

Měli bychom si vybírat vzory podle toho, co nám na nich imponuje a čeho chceme dosáhnout i my. A přitom také musíme vědět, že na to máme. Idoly nám můžou jenom imponovat, ale přece nemůžeme chtít, aby se Mike Tyson stal krasobruslařem.

Závěrem bych řekl, že je podle mě lepší určit si nějaké cíle, a těch se snažit dosáhnout. Není to určitě jednoduché. Cesta k cíli je předem určená neměnná trasa, která má svůj vlastní stálý charakter, a tudíž je jen na nás, jakým způsobem se sní vypořádáme.

Bohuslav Bodnár,
Gymnázium Sázavská Praha 2

Autor dostane knižní cenu



Témata: televize, Superstar

Ondřej Vetchý: Kvůli filmu Po strništi bos jsem musel zhubnout a udělat si plešku



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Potomci Mayů při katolické bohoslužbě v mexickém městě Xul (16. prosince 2012)
STUDENTI: Obrana, nebo kulturní útok?

Kdysi dávno v exotických krajích Jižní Ameriky žily byly kulturně vyspělé civilizace – Aztékové, Mayové nebo Inkové. Jenže už nežijí. Konec příběhu. Nebo ne? Z...  celý článek

Burka, nikáb
STUDENTI: Doběhla poslední, i tak jí tleskali

V dnešním světě na každém kousku naší planety žijí lidé, všichni jsme stejní, ale zároveň jsme úplně odlišní. Lišíme se barvou pleti, svou výchovou, zvyky,...  celý článek

Logo OSN
STUDENTI: OSN vznikla podle vítězů 2. světové války. To ji brzdí

Hlavním úkolem organizace je udržování míru ve světě a právě k tomuto cíli slouží mírové mise OSN. Za posledních 50 let OSN přispěla k urovnání celé řady...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.