"S Matějem si nevěděli rady už v mateřské škole," vysvětluje jeho matka Lucie Pavlíková z Kopřivnice. Krátce před pátými narozeninami se totiž syn sám naučil číst a začal se zajímat o chemii. "Matěj k nám do první třídy nastoupil předčasně v pěti letech," řekla ředitelka základní školy Ivana Davidová.
"V pěti uměl chemickou tabulku nazpaměť, zajímal se o jadernou energii a kreslil technické výkresy, například převodovku či raketový motor," líčí Pavlíková. To už po doporučení z pedagogicko-psychologické poradny nastoupil Matěj právě do základní školy v Lubině s vlastním vzdělávacím individuálním plánem.
"Ten spočíval každoročně v navýšení hodin i výuce předmětů navíc. Například v letošním školním roce má devítiletý Matěj navíc deset hodin týdně," vypočítává ředitelka školy Ivana Davidová s tím, že vlastivědu a přírodovědu má Matěj pro pátou třídu, biologii, fyziku, chemii a matematiku pro šestou třídu. "Výuka dalších předmětů probíhá ve čtvrté třídě," dodává Davidová.
Rodiče se rozhodli přestěhovat na Slovensko
Po zvážení všech pro a proti v českém vzdělávacím systému a nenalezení vhodné státní základní specializované školy pro nadané děti se Lucie Pavlíková rozhodla se synem dočasně přestěhovat na Slovensko. V Topolčanech chce využít výhod specializovaných tříd pro nadané děti ve zdejší základní škole, která je zařazena do národního projektu vzdělávání těchto dětí a má už desetileté zkušenosti.
"Pro Slovensko jsme se rozhodli proto, že naše škola má pouze první stupeň a syn by musel od září na některou z velkých škol," říká Pavlíková s tím, že zde, ve třídě s třiceti žáky, si individuální přístup nedokáže představit. "Uvědomuju si, že v malotřídce v Lubině máme naprosto nadstandardní podmínky. Je mi jasné, že ne všude se povede to, co tady," říká Lucie Pavlíková.
Nadané děti potřebují individuální péči
Mít chytré žáky je zcela jistě sen každého učitele. Mít výjimečně chytré a nadané žáky však už pro mnoho ředitelů škol i pro učitele bývá oříškem, který ne vždy dokážou rozlousknout. Takzvané geniální dítě (zvlášť když se jeho genialita projevuje pouze v jedné oblasti a v jiných třeba i zaostává) totiž znamená pro školy velmi podobnou zátěž jako žák postižený. Oba totiž vyžadují mimořádnou a individuální péči.
"Je vcelku běžné, že se škole podaří získat peníze na žáky s různými formami postižení," říká ředitelka malotřídní základní školy v Lubině Ivana Davidová s tím, že v případě nadaného dítěte se jedná o ojedinělý případ.
To potvrzuje také moravskoslezská náměstkyně hejtmana pro školství Věra Palková. "Zatímco u postižených dětí se jedná o propracovaný a už dobře zaběhnutý systém dotací, podpora mimořádně nadaných dětí je stále výjimečná," sděluje Palková s tím, že podpora se poskytuje jen na základě žádosti ředitele škol, která je doložena individuálním studijním plánem pro nadaného žáka.
