Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na východě Německa posílili neonacisté

  1:00aktualizováno  1:00
Na východě Německa se v neděli očekávalo politické zemětřesení. A stalo se. V zemských volbách v Sasku a Braniborsku posílili zástupci ultrapravice a postkomunisté. Velké politické strany - sociální i křesťanští demokraté - utrpěly značné ztráty.

První test nálad východních Němců od začátku protestů proti reformě trhu práce, která vešla ve známost pod jménem Hartz, dopadl pro kancléře katastrofálně.

Voliči v obou spolkových zemích dali najevo nespokojenost s jeho sociálními reformami a trvale vysokou nezaměstnaností v bývalé NDR.

Účet Schröderovi: 2x neonacisté
Do zemského sněmu v Sasku se poprvé od roku 1968 dostali neonacisté z národnědemokratické strany NPD, kteří podle prvních odhadů získali devět procent.

Křesťanští demokraté z CDU, kteří ve svobodném státě sami vládnou nepřetržitě od roku 1990, ztratili absolutní většinu, přesto se však zřejmě udrží u moci. Vláda se nejspíš nebude měnit ani v Postupimi, ačkoli vládnoucí koalice SPD-CDU silně ztratila.

V Braniborsku ovšem posílili postkomunisté z PDS (nástupkyně komunistické strany SED) a neonacisté z Německé lidové unie DVU se opět dostanou do sněmu, kde jsou už od roku 1999.

Spolková vláda dostala účet. Voliči východoněmeckých zemí jsou rozhořčeni dopady strukturálních a sociálních reforem, které v poslední době uskutečňuje vládnoucí koalice SPD a Zelených.

Nepřítel jménem Hartz
Frustraci voličů vyvolává především reformní program označovaný jako Hartz IV, který v posledních měsících opakovaně přivádí každé pondělí do ulic demonstrovat statisíce lidí, zejména na východě země. Předpokládá totiž snížení podpory v nezaměstnanosti po určité době na úroveň sociálního minima, což v regionech, kde je kolem osmnácti procent nezaměstnaných, znamená prudké snížení životní úrovně.

Podle reprezentativního průzkumu Institut TNS Infratest na zakázku týdeníku Der Spiegel ještě nikdy nebyly nálady východních Němců tak pesimistické jako nyní. Obyvatelé nových spolkových zemí jsou sice hluboce zklamáni, netouží však po návratu NDR.

Necelých patnáct let po pádu berlínské zdi prudce klesá naděje na rychlé zlepšení životní a ekonomické situace Němců v nových spolkových zemích. Téměř šedesát procent dotázaných si nyní myslí, že potrvá více než deset let, než se životní a ekonomické podmínky východu a západu přiblíží.

Bezprostředně po zhroucení komunistického režimu přitom většina lidí věřila v sílu západního systému. Není to však pouze nespokojenost s politikou spolkové vlády, která včera ovlivnila rozhodnutí obyvatel Saska a Braniborska odevzdat hlasy neonacistům a postkomunistům.

Politologové poukazují i na jiný důvod, proč se lidé na východě ve srovnání se spoluobčany na západě příliš nerozpakují volit radikály. V bývalé NDR, kde desetiletí vládla jediná, komunistická strana, zapustily strany jako SPD, CDU, FDP či Zelení jen slabé kořínky. Ti, co je nevolí, se často stávají protestními voliči jiných stran a umožňují posílit již zapuštěné kořeny stran, jakými jsou neonacisté a postkomunisté.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odstranění sochy generála Roberta Leeho v New Orleans (19. května 2017)
Sochy prapradědečka patří do muzea, souhlasí potomek generála Leeho

Potomek konfederačního generála Roberta Leeho souhlasí s tím, aby sochy jeho předka zmizely z veřejného prostoru. Svým prohlášením reagoval Robert Lee, který...  celý článek

Léky proti bolesti na bázi opioidů v lékárně v Ohiu (20. června 2017)
Amerika, národ narkomanů. Epidemii opioidů zažehly farmaceutické firmy

Opiáty ročně zabijí ve Spojených státech stejný počet lidí jako střelné zbraně či dopravní nehody. Problém dospěl tak daleko, že prezident Donald Trump se...  celý článek

Venezuelská zoo jsou na hraně kolapsu. Zvířata umírají hlady.
Z venezuelské zoo mizí zvířata. Hladoví zloději je snědli, tuší policie

Venezuelská policie vyšetřuje zmizení několika zvířat ze zoologické zahrady ve městě Maracaibo na západě země. Úřady se domnívají, že je kdosi ukradl a snědl....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.