Studie vychází z analýzy makroekonomických aspektů a uvádí, že zatímco vývoz kandidátských zemí do zemí EU tvoří často více než dvě třetiny celkového vývozu země, z Evropské unie směřuje do střední a východní Evropy pouhých 5% celkového vývozu. Ze vstupu do EU budou kandidátské země profitovat jednak růstem hrubého domácího produktu, který autoři odhadují například u Maďarska a Polska až na 8% ročně, jednak přílivem finanční pomoci ze zdrojů strukturálních fondů. Rozšíření by mělo Evropskou unii stát jako celek 0,3% jejího HDP, přičemž studie počítá v první vlně rozšíření v roce 2005 se vstupem České republiky, Maďarska, Polska, Kypru, Estonska a Slovinska a v druhé vlně odhadované na rok 2010 se zbytkem současných kandidátských zemí.
Na rozdíl od zemí střední a východní Evropy, které se stanou členy EU, vydělá samotná Evropská unie podle autorů z Rakouského institutu na rozšíření mnohem méně. Ekonomické přínosy rozšíření budou pro mnohé členské země rozdílné. Nejvíce na něm vydělají státy, které se současnými kandidátskými zeměmi sousedí, tedy Německo, Rakousko a Itálie, zatímco pro Portugalsko, Španělsko či Dánsko, jejichž obchodní výměna se střední Evropou je výrazně nižší, nebude rozšíření alespoň z čistě ekonomických aspektů přínosem.
Podobně jako Rakouský institut pro ekonomický výzkum nepochybuje o pozitivních aspektech vstupu do Evropské unie pro země střední a východní Evropy ani Evropský parlament. Ve svém pracovním dokumentu o finančních aspektech rozšíření z 11. dubna tohoto roku se předpokládá, že například jen Česká republika získá v okamžiku vstupu do EU jistotu minimálně 1,1 mld. € (37,5 mld. Kč) a tato částka regionální pomoci může v roce 2007 dosáhnout až 2,8 mld. € (95 mld. Kč).
- pondělí 25. června 2001
