Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na vnuky Nelsona Mandely někdo střílel. Vraceli se zrovna z jeho oslavy

  14:30aktualizováno  14:30
Na vnuky bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely o víkendu někdo střílel. Útočníky zahnal řidič jejich vozu - palbu opětoval a střelci utekli. Nikomu se nic nestalo. Útok se odehrál před domem Zindzi Mandelové, dcery jihoafrického exprezidenta.

Zindzi Mandelová ukazuje svému otci Nelsonovi blahopřání k narozeninám | foto: AP

Příbuzní někdejšího bojovníka proti apartheidu se zrovna vraceli z oslavy Mandelových 92. narozenin. "Řidič vezl děti domů a když se dostali do brány a vystupovali z auta, přistoupili k nim dva neznámí muži," popsal mluvčí místní policie Govindsamy Mariemuthoo.

Podle jihoafrického serveru TimesLive pak útočníci nařídili Mandelovým vnukům, aby si lehli na zem, a najednou zmizeli. Za moment se ovšem vrátili a začali skupinu prohledávat. V tom jeden z mužů vystřelil.

Happy birthday, popřál svět Mandelovi

A poprvé oslavil jeho mezinárodní den

Řidič palbu opětoval a muže zahnal. "Nic neukradli a nikdo nebyl zraněn," uvedl Mariemuthoo s tím, že detaily nemůže s ohledem na pokračující vyšetřování poskytnout. Policie případ vyšetřuje jako pokus o vraždu.

Přestože o oslavě 92. narozenin populárního bývalého jihoafrického vůdce psal celý svět, o útoku na Mandelovy vnuky jihoafrická média informovala teprve nyní. Neoficiální informace se jim totiž nedařilo u policie ověřit.

Mandelovu rodinu nedávno postihla tragédie: jedna z jeho pravnuček (vnučka Zindzi Mandelové) zemřela při autonehodě. Zenani Mandelová zahynula při návratu ze zahajovacího ceremoniálu mistrovství světa ve fotbale.

Nelson Mandela

Mandela byl jako lídr ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu jedním z předních bojovníků proti rasistickému režimu v JAR. Režim ho označil za teroristu a v roce 1964 dostal za údajné plánování státního převratu doživotí.

Za mřížemi nakonec strávil 27 let. Po jeho propuštění na svobodu se zasloužil s tehdejším bělošským prezidentem Willemem de Klerkem o pád apartheidu, aniž by v zemi vypukla občanská válka (ke které ovšem bylo blízko).

Oba za to dostali Nobelovu cenu za mír. Mandela se následně stal prvním prezidentem JAR, který byl zvolen ve všerasových demokratických volbách. Nikdy nepodlehl touze zůstat u moci až do smrti (na rozdíl od jiných afrických vůdců, třeba Roberta Mugabeho) a po skončení prvního prezidentského mandátu z aktivní politiky odešel.

Nelson Mandela

Nelson Mandela opouští po 27 letech vězení 12. února 1990

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Číně se propadla silnice, hned do ní zahučel motorkář
VIDEO: Muž jel na skútru a koukal do mobilu, nevšiml si díry v silnici

Propast gigantických rozměrů na silnici v jihočínském městě Pej-chaj přehlédl muž na skútru, který se místo řízení věnoval svému telefonu. Do díry, která...  celý článek

V Jižní Korei začalo pravidelné korejsko-americké vojenské cvičení. Na snímku...
Armády Jižní Koreje a USA zahájily společné cvičení. Provokace, zní z KLDR

V Jižní Koreji začalo plánované jedenáctidenní vojenské cvičení, kterého se kromě padesáti tisíc jihokorejských zúčastní také 17,5 tisíce amerických vojáků....  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.