Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na vnitru pracuje muž, který řídil skartace

  1:00aktualizováno  1:00
Ještě patnáct let po revoluci pracují v důležitých funkcích lidé, kteří sloužili komunistickému režimu. Jedním z nich je Zdeněk Vašíček. Dnes vede oddělení metodiky a řízení bezpečnostního odboru ministerstva vnitra.

Historikové mu vyčítají účast na plánování represí tajné policie před rokem 1989.

Kdyby se komunisté v listopadu 1989 rozhodli bránit svou moc pomocí síly, Zdeněk Vašíček by byl sice jen malou, ale důležitou součástkou celé mašinerie.

Tehdy totiž pracoval na odboru obrany ministerstva vnitra. A ten byl "garantem" akce Norbert, velmi důkladného komunistického plánu pro krizové situace - například mobilizaci, ale také stav "vnitřního ohrožení".

V takovém případě chtěla tajná Státní bezpečnost odpůrce režimu internovat v koncentračních táborech. Zdeněk Vašíček svou tehdejší práci nijak nepopírá. Připouští, že o akci Norbet věděl, ale přímo se na ní prý nepodílel.

"Připravovali jsme dokumentaci pro případ války. Co se bude dít s korunovačními klenoty, co s diplomatickými misemi. A jedním asi z šedesáti opatření byly nepřátelské osoby," říká Vašíček.

Podle historika Pavla Žáčka však plán akce Norbert nevznikl pouze pro případ války. "Po 17. listopadu tehdejší šéf StB, generál Alojz Lorenc, uvažoval, zda by bylo možné akci Norbert rozjet. Ale už to nestihli," říká Žáček.

Počátkem prosince 1989 měl už Lorenc jiné starosti: Státní bezpečnost se na jeho rozkaz urychleně zbavovala spousty důležitých dokumentů, usvědčujících ji z nezákonných praktik proti politické opozici.

Tak zmizela i řada dokumentů o akci Norbert - a Vašíček byl znovu u toho: "tlumočil" Lorencův rozkaz do krajů. Dnes Vašíček tvrdí, že se žádné důležité dokumenty neztratily, podle Žáčka to není pravda:

"Na centrální úrovni dokumenty zůstaly, ale v krajích zcela zmizely seznamy těch, kteří měli být internováni, i to, kam budou odvezeni a kdo je bude zatýkat," tvrdí Žáček.

Zůstal i po listopadu
Po listopadu 1989 Vašíček na vnitru jako "odborník" zůstal - a začal pracovat v odboru utajovaných skutečností. "Pamatuji si na něj. O podílu na skartaci jsem neměl tušení, byl prověřen občanskými komisemi, tím to pro mě skončilo," říká jeho tehdejší nadřízený Jan Frolík.

Způsob, jakým byl uznán způsobilým pro státní službu, připomíná příběh někdejšího šéfa rudých mlátiček a Grossova prvního šéfa Úřadu vlády Pavla Přibyla: i jeho prověřovaly občanské komise a obstál.

Pochyby o Vašíčkově minulosti se objevily v minulosti vícekrát. "Všechna šetření dopadla pro pana Vašíčka příznivě," říká jeho někdejší vedoucí a dnešní šéf Úřadu vlády Aleš Šulc, který ještě v roce 2000 České televizi tvrdil, že o podílu Vašíčka na skartacích "nemá žádné informace".

Bezpečnostní odbor, kde dnes Vašíček působí, patří na vnitru ke klíčovým: vyjadřuje se třeba k bezpečnostním prověrkám či lustracím. Ministr vnitra František Bublan slíbil, že se na případ ještě podívá: "Na toho muže se zeptám. Zjistím si, jak to je, co je to za člověka a jak je tu dlouho."  

Co byla akce Norbert:

Přísně utajovaná akce komunistické tajné policie. V případě vzniku mimořádné situace, například války či nepokojů, měli být zatčeni potenciálně nebezpeční lidé (disidenti) a zavřeni do připravených koncentračních táborů. Seznamy těchto lidí měla tajná policie dopředu připravené.
Po listopadu 1989 byly doklady o akci v jednotlivých krajích skartovány.

Vašíček: Skartace? Jen jsem plnil příkazy

Zdeněk Vašíček, dnes vedoucí pracovník bezpečnostního odboru ministerstva vnitra, působil na ministerstvu už před rokem 1989. Historikové mu vyčítají, že se tehdy podílel na takzvané akci Norbert a po pádu režimu na skartaci tajných materiálů, které ukazovaly brutalitu komunistického systému.

Podílel jste se na skartacích?
To nebyla skartace, to vám potvrdí i archivní orgány. Tam se akorát ničily materiály na krajích a okresech, aby toho nikdo nezneužil.

Náměstek Lorenc nařídil, že se mají zničit. Ale originální výtisky se do archivu dostaly, takže nedošlo ke zničení.

Takže jste plnil jen Lorencův rozkaz?
Ano. Tam se rozhodovalo, jestli se to nemá stáhnout do Prahy, a pak někdo rozhodl, že by to vožení stálo peníze a ještě by se to nezvládlo, tak se řeklo, aby se to na krajích zničilo.

Podílel jste se na akci Norbert?
U nás na odboru obrany se připravovala dokumentace pro přípravu války. Ale dokumenty byly prázdné. A státovka (tehdejší komunistická tajná policie, pozn. redakce) si do toho dávala jména. My jsme je neznali.

Ale ty dokumenty říkaly, že když přijde mimořádný stav, mají se nepohodlní lidé zavřít do koncentračních táborů...
Oni měli seznamy těch lidí na státovce v zapečetěných obalech a my jsme jen na krajích vytvářeli pracovní skupiny. A jména měly ty skupiny dostat až v případě branné pohotovosti.

Jakou jste měl tehdy funkci?
Já jsem zabezpečoval ochranu utajovaných skutečností.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Minimální mzda vzroste na 12 200 korun, rozhodla Sobotkova vláda

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.