Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na vnitru pracuje muž, který řídil skartace

  1:00aktualizováno  1:00
Ještě patnáct let po revoluci pracují v důležitých funkcích lidé, kteří sloužili komunistickému režimu. Jedním z nich je Zdeněk Vašíček. Dnes vede oddělení metodiky a řízení bezpečnostního odboru ministerstva vnitra.

Historikové mu vyčítají účast na plánování represí tajné policie před rokem 1989.

Kdyby se komunisté v listopadu 1989 rozhodli bránit svou moc pomocí síly, Zdeněk Vašíček by byl sice jen malou, ale důležitou součástkou celé mašinerie.

Tehdy totiž pracoval na odboru obrany ministerstva vnitra. A ten byl "garantem" akce Norbert, velmi důkladného komunistického plánu pro krizové situace - například mobilizaci, ale také stav "vnitřního ohrožení".

V takovém případě chtěla tajná Státní bezpečnost odpůrce režimu internovat v koncentračních táborech. Zdeněk Vašíček svou tehdejší práci nijak nepopírá. Připouští, že o akci Norbet věděl, ale přímo se na ní prý nepodílel.

"Připravovali jsme dokumentaci pro případ války. Co se bude dít s korunovačními klenoty, co s diplomatickými misemi. A jedním asi z šedesáti opatření byly nepřátelské osoby," říká Vašíček.

Podle historika Pavla Žáčka však plán akce Norbert nevznikl pouze pro případ války. "Po 17. listopadu tehdejší šéf StB, generál Alojz Lorenc, uvažoval, zda by bylo možné akci Norbert rozjet. Ale už to nestihli," říká Žáček.

Počátkem prosince 1989 měl už Lorenc jiné starosti: Státní bezpečnost se na jeho rozkaz urychleně zbavovala spousty důležitých dokumentů, usvědčujících ji z nezákonných praktik proti politické opozici.

Tak zmizela i řada dokumentů o akci Norbert - a Vašíček byl znovu u toho: "tlumočil" Lorencův rozkaz do krajů. Dnes Vašíček tvrdí, že se žádné důležité dokumenty neztratily, podle Žáčka to není pravda:

"Na centrální úrovni dokumenty zůstaly, ale v krajích zcela zmizely seznamy těch, kteří měli být internováni, i to, kam budou odvezeni a kdo je bude zatýkat," tvrdí Žáček.

Zůstal i po listopadu
Po listopadu 1989 Vašíček na vnitru jako "odborník" zůstal - a začal pracovat v odboru utajovaných skutečností. "Pamatuji si na něj. O podílu na skartaci jsem neměl tušení, byl prověřen občanskými komisemi, tím to pro mě skončilo," říká jeho tehdejší nadřízený Jan Frolík.

Způsob, jakým byl uznán způsobilým pro státní službu, připomíná příběh někdejšího šéfa rudých mlátiček a Grossova prvního šéfa Úřadu vlády Pavla Přibyla: i jeho prověřovaly občanské komise a obstál.

Pochyby o Vašíčkově minulosti se objevily v minulosti vícekrát. "Všechna šetření dopadla pro pana Vašíčka příznivě," říká jeho někdejší vedoucí a dnešní šéf Úřadu vlády Aleš Šulc, který ještě v roce 2000 České televizi tvrdil, že o podílu Vašíčka na skartacích "nemá žádné informace".

Bezpečnostní odbor, kde dnes Vašíček působí, patří na vnitru ke klíčovým: vyjadřuje se třeba k bezpečnostním prověrkám či lustracím. Ministr vnitra František Bublan slíbil, že se na případ ještě podívá: "Na toho muže se zeptám. Zjistím si, jak to je, co je to za člověka a jak je tu dlouho."  

Co byla akce Norbert:

Přísně utajovaná akce komunistické tajné policie. V případě vzniku mimořádné situace, například války či nepokojů, měli být zatčeni potenciálně nebezpeční lidé (disidenti) a zavřeni do připravených koncentračních táborů. Seznamy těchto lidí měla tajná policie dopředu připravené.
Po listopadu 1989 byly doklady o akci v jednotlivých krajích skartovány.

Vašíček: Skartace? Jen jsem plnil příkazy

Zdeněk Vašíček, dnes vedoucí pracovník bezpečnostního odboru ministerstva vnitra, působil na ministerstvu už před rokem 1989. Historikové mu vyčítají, že se tehdy podílel na takzvané akci Norbert a po pádu režimu na skartaci tajných materiálů, které ukazovaly brutalitu komunistického systému.

Podílel jste se na skartacích?
To nebyla skartace, to vám potvrdí i archivní orgány. Tam se akorát ničily materiály na krajích a okresech, aby toho nikdo nezneužil.

Náměstek Lorenc nařídil, že se mají zničit. Ale originální výtisky se do archivu dostaly, takže nedošlo ke zničení.

Takže jste plnil jen Lorencův rozkaz?
Ano. Tam se rozhodovalo, jestli se to nemá stáhnout do Prahy, a pak někdo rozhodl, že by to vožení stálo peníze a ještě by se to nezvládlo, tak se řeklo, aby se to na krajích zničilo.

Podílel jste se na akci Norbert?
U nás na odboru obrany se připravovala dokumentace pro přípravu války. Ale dokumenty byly prázdné. A státovka (tehdejší komunistická tajná policie, pozn. redakce) si do toho dávala jména. My jsme je neznali.

Ale ty dokumenty říkaly, že když přijde mimořádný stav, mají se nepohodlní lidé zavřít do koncentračních táborů...
Oni měli seznamy těch lidí na státovce v zapečetěných obalech a my jsme jen na krajích vytvářeli pracovní skupiny. A jména měly ty skupiny dostat až v případě branné pohotovosti.

Jakou jste měl tehdy funkci?
Já jsem zabezpečoval ochranu utajovaných skutečností.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Shromáždění na Slovanském ostrově se zúčastnil i někdejší republikánské strany...
Policie v Chomutově zadržela Miroslava Sládka. Vedl nepovolenou kampaň

Předseda republikánské strany Miroslav Sládek skončil v pátek večer kvůli nepovolené kampani v Chomutově na policejní služebně. Před půlnocí ho policisté...  celý článek

Jihlava
100 POHLEDŮ: Baráčky v Jihlavě jak lepidlem k sobě přilepené

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

AYANA Resort and Spa, Bali
Češi na Bali marně čekali na volební průkazy, zatoulaly se neznámo kde

Sněmovních voleb se účastní i tisíce Čechů v zahraničí. Minimálně čtyři z nich, kteří přechodně žijí na Bali, ale nakonec nebudou moci hlasovat. Jejich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.