Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Vídeň dýchla smrt

aktualizováno 
Byl to nevšední pohřeb, který sev neděli odpoledne konal na vídeňském Ústředním hřbitově. Do čestné hrobky, věnované městem Vídní, byly za přítomnosti spolkového prezidenta Klestila, vídeňského starosty Häupla a celé řady dalších osobností uloženy tělesné pozůstatky duševně postižených dětí a dětí z rodin svědků Jehovových.

Podle nacistické doktríny šlo o "nežádoucího život", "zatěžující existence", "méněcenné a zbytečné jedlíky". Tyto děti byly v rozmezí let 1942 až 1944 s pomocí morfia-hydrochloralu, luminálu a vyhladovění v rámci nacistické akce hromadné eutanazie povražděny - v celkovém počtu kolem 8000 - za účelem umožnění vědeckých pokusů.

Špalírem vídeňských dětí se zvětšeninami fotografií jejich přibližně stejně starých, ale méně šťastných kamarádů prošli rodinní příslušníci malých obětí a oficiální hosté k připravené čestné hrobce. Symbolicky do ní uložili za téměř osm tisíc ostatních nevinných obětí poslední dvě urny.

Těsně po skončení druhé světové války byl za to popraven ředitel ústavu, v němž se tato činnost odbývala, dr. Ernst Illing, ale brzy poté začal boj rakouských politických stran o přízeň a hlavně o volební hlasy bývalých nacistů.

Toho využil primář vídeňské dětské kliniky Spiegelgrund dr. Heinrich Gross, hlavní vykonavatel pokusů na dětech, který se stal členem sociálnědemokratické strany a Svazu socialistických akademiků. Byl sice postaven před soud, ale líčení bylo brzy zastaveno, v roce 1954 byl dr. Gross jmenován vedoucím referátu pro ústavy péče o mládež, v roce 1966 byl dokonce vyznamenán "za zásluhy o rakouskou republiku" čestným křížem 1. třídy.

Pracoval nadále ve vedoucí funkci instituce, kde za války konal své pokusy nejdříve ještě s živými dětmi a po jejich usmrcení s jejich preparáty. Když ho po válce jeden z jeho přeživších "pacientů" potkal na vídeňské ulici a udal za jeho činnost, postaral se dr. Gross o znovuinternaci bývalého pacienta v uzavřené nemocnici na šest let a o následné zavření v cele věznice pro nebezpečné recidivisty.

Po náhodném nálezu dětských preparátů ve formalinem naplněných lahvích ve sklepích nemocniční prosektury rozvířil tisk - po téměř padesáti letech - znovu celou záležitost. Klinika Spiegelgrund, kde se činnost dr. Grosse odvíjela, se stala světoznámou a někdejší primář, který mezitím napsal 36 vědeckých pojednání o svých pokusech - samozřejmě bez zmínky o způsobech dětských úmrtí -, byl znovu postaven před soud.

Ovšem dnes 86letý nacistický vědec už trpí na takové potíže stáří, že byl částečně neschopen účasti na přelíčeních a nakonec vyjde pravděpodobně bez trestu. Před čtrnácti dny byl pohřben obsah šesti set nádrží v čestném hromadném hrobě bez přítomnosti obecenstva a v neděli došlo k symbolickému oficiálnímu uložení posledních dvou uren, k němuž se sjeli do Vídně i dosud žijící členové rodin umučených dětí.

Byla mezi nimi také paní Antje Kosamdová z Německa, jejíž sestřička Irma byla tehdy mezi oběťmi, a byl mezi nimi i vedoucí finančního úřadu v Badenu u Vídně Walter Zehetne, jehož bratr Gerhard se dožil před svým usmrcením věku pouhého jeden a půl roku.

Dr. Gross ho kdysi diagnostikoval jako "patrně idiotického". Matka své dítě odnesla dvakrát z nemocnice domů, ale byla pokaždé přinucena ho tam znovu vrátit.  Zůstala jí jen fotografie a plavá lokýnka jejího miláčka Gerliho, jehož jméno nese jedna z pohřbených dvou uren. 

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Libyjská pobřežní stráž odváží migranty, kteří se pokusili překročit...
Migrantům brání v cestě z Libye do Evropy nová skupina, tvrdí agentura

Lodím s běženci mířícími do Evropy brání z Libye vyplouvat nová málo známá skupina. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Činnost organizace je údajně...  celý článek

Kim Wallová na archivním snímku
Torzo těla patří novinářce z ponorky, oznámila dánská mordparta

Torzo těla bez hlavy nalezené v pondělí na jihu dánské metropole Kodaně patří pohřešované švédské novinářce. Po testech DNA to oznámila dánská policie....  celý článek

Na předměstí indického města Bombaj se potulují modří psi. Za neobvyklou barvu...
Psi v Indii zmodrali. Může za to průmyslový odpad vypouštěný do řeky

Na předměstí indického města Bombaj se objevili modří psi. Poté, co byl případ nahlášen výboru pro kontrolu znečištění, se ukázalo, že za změnu barvy jejich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.