Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Venuši je možná život

  12:35aktualizováno  12:35
Pověst Venuše jako planety, která neposkytuje podmínky pro život, může být mylná. Podle dvojice amerických astronomů mohou tmavé skvrny v atmosféře planety představovat ohromná společenstva odolných bakterií.

Pekelné počasí
Venuše je Zemi nejbližší vzdáleností od Slunce i velikostí, hmotností a hustotou. Dlouhou dobu byla označována za sestru Země - zvláště když se ukázalo, že její povrch zahaluje oblačná atmosféra, kterou důvěrně známe i z atmosféry naší planety.

Vše se změnilo v šedesátých letech minulého století, když k planetě dorazily první vesmírné sondy. Zjištění sovětských a amerických sond bylo šokující. Na povrchu této planety není žádná voda, panuje tam spalující teplota 482 °C a asi stokrát vyšší tlak než na zemském povrchu, který sondy po přistání během několika minut rozdrtil.

Hustá atmosféra je plná nedýchatelného oxidu uhličitého a silná vrstva oblaků obsahuje kapičky kyseliny sírové. Tak se změnila pověst nejbližšího souseda Země ze sesterské planety na planetu pekelnou, bez života.

Jako ve skleníku
Vysokou teplotu na povrchu planety má na svědomí nejspíše působení velmi silného skleníkového efektu. Atmosféra planety se chová jako sklo ve skleníku. Energie obsažená ve světle přicházejícím ze Slunce ohřívá povrch planety, který pak vysílá zpět do vesmíru infračervené záření.

Skleníkové plyny, jako oxid uhličitý, však toto záření zčásti vracejí zpět k povrchu. Tím se atmosféra silně zahřívá. Zkoumání vzniku tohoto stavu nám může pomoci s řešením rýsujících se problémů změny klimatu na Zemi, způsobených lidskou činností.

Vše může být jinak
Podle výzkumníků Texaské univerzity může planeta obsahovat v horní atmosféře překvapivě vhodné místo pro život. K tomuto závěru dospěli tito odborníci přezkoumáním archivních dat z ruských sond Veněra a amerických sond Poineer Venus a Magellan.

Chemické složení atmosféry Venuše naznačuje, že se tam odehrává něco zvláštního. Vysvětlením může být bakteriální život. Vědci našli v atmosféře sirovodík a oxid siřičitý, plyny, které spolu za běžných podmínek reagují. Pokud neexistuje proces, který by je neustále doplňoval, nejsou nikde nalézány společně. Nalezen byl také sirouhlík, plyn, který za běžných podmínek pochází pouze z biologických zdrojů.

Sirovodík a sirouhlík může být vytvářen dosud neznámým nebiologickým zdrojem, ale na Zemi se toto děje běžně za přispění mikrobů.

Bakterie v mracích
Podle teorie zveřejněné americkými vědci mohou bakterie žít v mracích ve výšce padesát kilometrů nad povrchem Venuše, kde jsou podmínky poměrně mírné. Teplota tam dosahuje přibližně 70 stupňů Celsia, tlak odpovídá jedné atmosféře a v těchto výškách obsahuje atmosféra vodní kapičky.

Bakterie by mohly jako energetický zdroj využívat ultrafialové záření přicházející ze Slunce. Tím by se vysvětlily pozorované tmavé skvrny na snímcích planety.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Voják syrské armády v provincii Dajr az-Zaur (30. dubna 2017)
Zlikvidovali jsme více než dvě stě bojovníků IS, tvrdí Rusové

Ruské letectvo údajně zabilo přes dvě stě bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS), kteří byli na cestě k východosyrskému městu Dajr az-Zaur ve...  celý článek

Prezident USA Donald Trump při projevu o strategii pro Afghánistán na základně...
Trump představil strategii pro Afghánistán, chce tajit plány i počty vojáků

Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to...  celý článek

V Číně se propadla silnice, hned do ní zahučel motorkář
VIDEO: Muž jel na skútru a koukal do mobilu, nevšiml si díry v silnici

Propast gigantických rozměrů na silnici v jihočínském městě Pej-chaj přehlédl muž na skútru, který se místo řízení věnoval svému telefonu. Do díry, která...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.