Ministři slíbili, že v příštích čtyřech letech přidají univerzitám navíc jedenáct miliard korun.
Například příští rok si univerzity mezi sebou rozdělí skoro tři miliardy korun navíc.
Díky tomu by vysoké školy měly přijmout příští rok celkem 77 tisíc nových studentů, což je o sedmnáct tisíc víc než letos.
"I do budoucna počítáme s rozšiřováním míst na školách v bakalářských studijních programech," vysvětlil náměstek ministryně školství Petr Kolář.
Jak by měly vysoké školy do budoucna vypadat? Obtížnější pětileté magisterské a doktorské studijní programy už nebudou pro každého, ale jen pro ty nejlepší ze všech vysokoškoláků.
Většině studentů by měly stačit jen právě tříleté bakalářské programy. Tím se také zvýší počet vysokoškoláků, kteří studia úspěšně dokončí. Jenže to by nejdřív musely bakalářské programy poskytovat vzdělání použitelné v praxi, ne jako dosud jen "polovičaté".
Tam, kde už to dělají, vědí, že to není snadné. Nestačí jen nynější pětiletá studia rozdělit na dvě části. Hlavně je třeba pořádně "zamíchat" skladbou předmětů i obsahem přednášek, aby se vědomosti důležité pro praxi naučili studenti hned v prvních třech letech.
Vysoké školy však čekají i další změny. Od října příštího roku už nebudou dotovat nedostatková lůžka na kolejích a menzy, ale peníze na ubytování a jídlo vyplatí na dlaň přímo studentům. To proto, že dotovaná lůžka na kolejích nyní vybývají jen na pouhou třetinu studentů a ostatní si musí hledat drahé podnájmy v soukromí a platit je ze svého.
"Počítáme s tím, že by každý student dostával od státu na ubytování příspěvek 600 korun měsíčně. Víme, že je to málo, pokusíme se tu částku ještě navýšit," slibuje náměstek Kolář.
