Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sankce Kyjeva dopadly i na senátora Doubravu. Hlava mě z toho nebolí, říká

  21:50aktualizováno  22:07
Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve středu podepsal výnos, který rozšiřuje sankce proti Rusku. Nová omezení se podle agentury Unian týkají více než čtyř stovek lidí a 90 podniků. Na seznamu jsou i dva Češi: senátor Jaroslav Doubrava a místopředseda neparlamentní Národní demokracie Ladislav Zemánek.

Senátor Jaroslav Doubrava na nedatovaném snímku. | foto: Senát Parlamentu České republiky

Doubrava řekl iDNES.cz, že zařazení na sankční seznam je pro něj novinka. Uvedl, že se tím trápit nebude a dál bude bojovat za pravdu, jako se to podle vlastních slov snažil na Ukrajině.

„Hlava mě z toho bolet nebude. Jestliže vláda na Ukrajině dokáže poslat armádu na vlastní lidi, tak to byl důvod, proč jsem tam jel,“ uvedl senátor, který loni na podzim působil v Luhansku jako pozorovatel při volbách, které organizovali proruští separatisté (loňský rozhovor s Doubravou o jeho působení čtěte zde).

Pozorovatelem v Donbasu byl i Zemánek. Ten působí v extremistické Národní demokracii vedené Adamem B. Bartošem.

Na Ukrajinu nesmí ani ministr obrany Šojgu

Vstup na Ukrajinu má od nynějška zakázán například ruský ministr obrany Sergej Šojgu, jeho náměstci a různí velitelé, ministr zemědělství Alexandr Tkačev, předseda dolní komory ruského parlamentu Sergej Naryškin, předseda zahraničního výboru sněmovny Alexej Puškov či čečenský vládce Ramzan Kadyrov. Na černou listinu se dostala i řada ruských novinářů v čele s šéfem státního mediálního holdingu Rossija segodňa Dmitrijem Kiseljovem.

Krize na Ukrajině

List Ukrajinska pravda dal nové sankce do souvislosti s volbami, které se proruští separatisté chystají příští měsíc uspořádat na ovládnutých územích východní Ukrajiny, prý v dohodě s Ruskem.

„Minský (mírový) proces inkasoval velice silný úder uspořádáním falešných voleb loni 2. listopadu a chci zdůraznit veliké nebezpečí, které vytváří rozhodnutí o uspořádání falešných voleb 18. října a 1. listopadu,“ uvedl Porošenko. „Toto hazardní, neodpovědné rozhodnutí vyžaduje naši jasnou a sladěnou reakci v podobě prodloužení a rozšíření sankcí (...),“ dodal.

Podle něj v sázce je nejen svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, ale i svoboda, demokracie a další evropské hodnoty. Zdůraznil také, že při uvalování sankcí Kyjev postupuje v koordinaci s Evropskou unií a Spojenými státy. Sankce jsou podle prezidenta uvalovány za „zločinnou činnost“ proti Ukrajině.

Rozhodnutí o sankcích přijalo ukrajinské vedení ještě 2. září, kdy své sankce proti Rusku prodloužily i Evropská unie a USA. Sankcím EU je vystaveno 37 firem a 150 jednotlivců. Spojené státy na sankční seznam nově zařadily několik ruských společností, které údajně dodávají jaderné a raketové technologie režimům v Severní Koreji, Íránu a Sýrii, například monopolní ruský zbrojní exportér Rosoboronexport nebo výrobce stíhaček MiG.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.