Celkem 25 obětí prasečí chřipky od začátku chřipkové sezony, potvrdila agentuře Reuters ředitelka státního chřipkového centra Tetjana Dychanovská. Podle ukrajinských úřadů jich však může být až padesát, což je nárůst o deset procent oproti minulé zimě.
Lidé by podle ukrajinského ministerstva zdravotnictví neměli panikařit. „Ještě jsme nepřekročili práh epidemie. Každý rok je leden vrcholem chřipkové sezony,“ uklidňoval ministr zdravotnictví Alexanr Kvitašvili na středečním setkání kabinetu.
Situaci by však také neměli podceňovat. Mnoho lidí zemřelo, protože včas nevyhledali péči lékaře. Lidé s vysokými teplotami by se neměli snažit se sami léčit a vyhledat okamžitě lékaře, píše web Radio Svobodná Evropa. Některá léčba totiž už po 48 hodinách od propuknutí nepomůže.
Nejhůře zasaženými oblastmi je Kyjev, Charkov, Vinnycja a Oděsa. „Do dnešních dní onemocnělo chřipkou 5,7 procent populace. Sedmdesát procent jsou přitom ženy a děti,“ napsala na svou stránku na Facebooku právnička Irina Sysojenková, která uvádí, že jen v Oděse zemřelo na zákeřnou chřipku 28 lidí. Podle údajů ministerstva vnitra přitom jen 0,3 procenta populace dostalo vakcínu proti chřipce.
Nákaza se šíří i do sousedních zemí. Arménské ministerstvo zdravotnictví ve středu ohlásilo, že prasečí chřipce podlehlo za prosinec a leden deset lidí.
Virus prasečí chřipky A/H1N1 je označován za kombinaci viru chřipky prasečí, ptačí a lidské. Nemoc má stejné symptomy jako běžná chřipka. Nakažený má rýmu, kašel, bolesti hlavy i v krku a vysoké horečky. Častou komplikací je zápal plic.
První případy nemoci byly hlášeny 18. března 2009. Onemocnělo několik stovek lidí ve třech oblastech Mexika a sedm občanů Spojených států amerických. Původně chřipkové onemocnění prasat je přenosné na člověka a v dalších případech byl prokázán i přenos mezi lidmi.
