Tyto modely měly řídícím pracovníkům nabídnout odhady rizik bank. Pro danou dobu a s určitou úrovní spolehlivosti. Od počátku však byly vystavěny na předpokladu nezávislosti pohybu cen, což značí, že dnešní pohyb cen nemá nic společného se zítřejším pohybem nebo že pohyb jednoho bankovního portfolia není spjat s jinými. Radikální pohyby celého trhu tak byly de facto nemyslitelné.
Vlastní pád
Dnešníma očima vidíme, jak nerealistické předpoklady to jsou. Před deseti lety, kdy tento způsob modelování nabyl vrcholu, však zdánlivě přesně odpovídaly realitě.
štěstí nepršíA protože se lidé cítí šťastnější ve slunných dnech, je zdokumentováno, že burzy – přinejmenším ta newyorská – rostou více, svítí-li slunce, než když prší. |
Modely tak zformovaly základy pro svůj vlastní pád, protože nabízely "určitou“ předpověditelnost a jistotu. Ale jakmile se člověk cítí bezpečněji, změní své chování – začne riskovat. Fenomén známý také jako Pelzmanův efekt.
S jeho projevy se často setkáváme na silnicích, čím modernější a bezpečnostními prvky vybavenější vůz, tím hazardnější jízda jeho řidiče (touto logikou by nejbezpečnějšího provozu bylo dosaženo s nejméně bezpečnými auty, kupříkladu bez brzd, všichni by pak byli nuceni jezdit krokem a jen po rovině). Taktéž banky a finanční domy vědomy si "jistoty“ zařadily vyšší rychlosti a vpluly do ještě nebezpečnějších vln.
Burza: štěstí a počasí
Matematici a fyzici pracující ve finančním světě – známí pod přezdívkou "kvantové“ – však vystavěli nesmírně komplikované modely jako by pravidla, dle nichž se řídí pohyb cen, byly konstantními zákony přírody.
Lidské chování pohříchu není řízeno neměnnými pravidly a navíc ani nemusí být řízeno něčím v pravdě skutečným. Faktem zůstává, že obchody na burzách jsou dílem lidí nemnoze spoléhajících jen na štěstí a provozujících prosté sázení. A protože se lidé cítí šťastnější ve slunných dnech, je například zdokumentováno, že burzy – přinejmenším ta newyorská – rostou více, svítí-li slunce, než když prší. Svoji roli dokonce hraje i cyklus Měsíce. Ilia Dichev a Troy Janes z Michiganské univerzity zjistili, že když se blížil úplněk, pohybovala se denní výnosnost akcií jen v polovině úrovně, kterou dosahovala kolem novu.
Nelogický pohyb cen
Ryzost charakteru a odolnost obchodníků s cennými papíry prověřuje například i úroveň hluku v okolí. Obchoduje-li se "tváří v tvář“ na burzovním parketu, pak nárůst hluku téměř s jistotou následují negativní jevy jako nárůst cenové volatility, zvýšená informační asymetrie či snížení hloubky trhu (pro pohyb ceny postačí menší množství obchodů).
Tato odpozorovaná pravidelnost je mimochodem velmi ceněna. Když se roku 1997 Chicagská burza přesunula do nové budovy, obchodníci s vládními dluhopisy si oficiálně stěžovali, že ze svého nového parketu neslyší, jak se obchoduje s třicetiletými obligacemi. Do té doby spolu oba parkety sousedily a pro obchodníky s vládními dluhopisy byla "nálada“ (úroveň hluku) na parketu s obligacemi mimořádně důležitá.
Situace došla tak daleko, že burza pro ně nechala zbudovat živý televizní kanál s přenosem parketu s obligacemi.
zklamání géniůVe snaze najít jistotu zklamala generace největších géniů, což by mělo být varováním před každým, kdo slibuje rychlé bezpečí a zaručenou stabilitu. |
Důvody, které stojí za pohybem cen, mohou být i zcela mimo logické chápání. Proslavený je příklad společností Palm a 3Com. V roce 2000 byl většinový majetkový podíl 3Comu ve firmě Palm oceněn trhem dvojnásobně více než celá společnost 3Com. Prostým přirovnáním: jako kdybyste si koupili hot dog, snědli párek a zbytek prodali za dvojnásobek zpět.
Jak vnést chování miliard lidí podmíněné nahodilou řadou "zvláštností“, které někdy platí a mnohdy nikoliv, do exaktních modelů? S dostupnými znalostmi a technologiemi je to ryze nemožné.
Krize jen naplno odkryla, že finanční modelování coby ostrůvek předpověditelnosti v moři nejistoty je ošemetnou chimérou. Ve snaze najít jistotu zklamala generace největších géniů, což by mělo být varováním před každým, kdo slibuje rychlé bezpečí a zaručenou stabilitu.
Aristoteles napsal, že by každý měl uplatňovat takový stupeň přesnosti, který je přiměřený věci, o niž jde. A člověk je extrémně neurčitý tvor.
