Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na ty, kteří téměř jistě mohou za finanční krizi, se zapomnělo

  10:50aktualizováno  10:50
Finanční krize již končí a delší a patrně i nákladnější krize hospodářská začala. A stále nebyl nalezen nikdo, na koho lze ukázat prstem a říci, že nese vinu. Pár kamenů bylo hozeno, ale pochyby zůstávají. Na lidi, kteří vinu nesou téměř jistě, se zapomnělo: Na matematiky a fyziky, kteří vytvořili modely, jež banky využívaly v hodnocení rizik.

Obchody na burzách jsou dílem lidí často spoléhajících jen na štěstí a provozujících prosté sázení. | foto: Reuters

Tyto modely měly řídícím pracovníkům nabídnout odhady rizik bank. Pro danou dobu a s určitou úrovní spolehlivosti. Od počátku však byly vystavěny na předpokladu nezávislosti pohybu cen, což značí, že dnešní pohyb cen nemá nic společného se zítřejším pohybem nebo že pohyb jednoho bankovního portfolia není spjat s jinými. Radikální pohyby celého trhu tak byly de facto nemyslitelné.

Vlastní pád

Dnešníma očima vidíme, jak nerealistické předpoklady to jsou. Před deseti lety, kdy tento způsob modelování nabyl vrcholu, však zdánlivě přesně odpovídaly realitě.

štěstí neprší

A protože se lidé cítí šťastnější ve slunných dnech, je zdokumentováno, že burzy – přinejmenším ta newyorská – rostou více, svítí-li slunce, než když prší.

Modely tak zformovaly základy pro svůj vlastní pád, protože nabízely "určitou“ předpověditelnost a jistotu. Ale jakmile se člověk cítí bezpečněji, změní své chování – začne riskovat. Fenomén známý také jako Pelzmanův efekt.

S jeho projevy se často setkáváme na silnicích, čím modernější a bezpečnostními prvky vybavenější vůz, tím hazardnější jízda jeho řidiče (touto logikou by nejbezpečnějšího provozu bylo dosaženo s nejméně bezpečnými auty, kupříkladu bez brzd, všichni by pak byli nuceni jezdit krokem a jen po rovině). Taktéž banky a finanční domy vědomy si "jistoty“ zařadily vyšší rychlosti a vpluly do ještě nebezpečnějších vln.

Burza: štěstí a počasí

Matematici a fyzici pracující ve finančním světě – známí pod přezdívkou "kvantové“ – však vystavěli nesmírně komplikované modely jako by pravidla, dle nichž se řídí pohyb cen, byly konstantními zákony přírody.

Lidské chování pohříchu není řízeno neměnnými pravidly a navíc ani nemusí být řízeno něčím v pravdě skutečným. Faktem zůstává, že obchody na burzách jsou dílem lidí nemnoze spoléhajících jen na štěstí a provozujících prosté sázení. A protože se lidé cítí šťastnější ve slunných dnech, je například zdokumentováno, že burzy – přinejmenším ta newyorská – rostou více, svítí-li slunce, než když prší. Svoji roli dokonce hraje i cyklus Měsíce. Ilia Dichev a Troy Janes z Michiganské univerzity zjistili, že když se blížil úplněk, pohybovala se denní výnosnost akcií jen v polovině úrovně, kterou dosahovala kolem novu.

Nelogický pohyb cen

Ryzost charakteru a odolnost obchodníků s cennými papíry prověřuje například i úroveň hluku v okolí. Obchoduje-li se "tváří v tvář“ na burzovním parketu, pak nárůst hluku téměř s jistotou následují negativní jevy jako nárůst cenové volatility, zvýšená informační asymetrie či snížení hloubky trhu (pro pohyb ceny postačí menší množství obchodů).

Tato odpozorovaná pravidelnost je mimochodem velmi ceněna. Když se roku 1997 Chicagská burza přesunula do nové budovy, obchodníci s vládními dluhopisy si oficiálně stěžovali, že ze svého nového parketu neslyší, jak se obchoduje s třicetiletými obligacemi. Do té doby spolu oba parkety sousedily a pro obchodníky s vládními dluhopisy byla "nálada“ (úroveň hluku) na parketu s obligacemi mimořádně důležitá.

Situace došla tak daleko, že burza pro ně nechala zbudovat živý televizní kanál s přenosem parketu s obligacemi.

zklamání géniů

Ve snaze najít jistotu zklamala generace největších géniů, což by mělo být varováním před každým, kdo slibuje rychlé bezpečí a zaručenou stabilitu.

Důvody, které stojí za pohybem cen, mohou být i zcela mimo logické chápání. Proslavený je příklad společností Palm a 3Com. V roce 2000 byl většinový majetkový podíl 3Comu ve firmě Palm oceněn trhem dvojnásobně více než celá společnost 3Com. Prostým přirovnáním: jako kdybyste si koupili hot dog, snědli párek a zbytek prodali za dvojnásobek zpět.

Jak vnést chování miliard lidí podmíněné nahodilou řadou "zvláštností“, které někdy platí a mnohdy nikoliv, do exaktních modelů? S dostupnými znalostmi a technologiemi je to ryze nemožné.

Krize jen naplno odkryla, že finanční modelování coby ostrůvek předpověditelnosti v moři nejistoty je ošemetnou chimérou. Ve snaze najít jistotu zklamala generace největších géniů, což by mělo být varováním před každým, kdo slibuje rychlé bezpečí a zaručenou stabilitu.

Aristoteles napsal, že by každý měl uplatňovat takový stupeň přesnosti, který je přiměřený věci, o niž jde. A člověk je extrémně neurčitý tvor.

Autor:


Čeká nás bouřlivé období, teď jsme na vrcholu, říká egyptolog Bárta





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.