Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministr povolil kácení stromů s kůrovcem v srdci Šumavy, ale jen ručně

  10:20aktualizováno  12:51
V některých částech nejcennějších chráněných zón Šumavy se budou moci kácet stromy napadené lýkožroutem smrkovým. Podmínkou je, že ručně. Rozhodl o tom ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Zakázal také letecké postřiky a užití biocidních látek.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (uprostřed) přijel i do ostravské chemičky Borsodchem MCHZ. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Úplně bez zásahů mají zůstat rašeliniště. Na celém území jsou vyloučeny letecké postřiky, do prvních zón nesmí mimo zpevněné cesty a silnice vjíždět těžká technika. Ministr v prvních zónách zakázal také použití jakýchkoli biocidních prostředků.

Zákaz kácení

Pod Vltavskou cestou
Černohorský močál
Cikánské slatě
Mlynářské slatě
Rybárenská slať
Prameny Vltavy
Novohůrecké slatě
Soutok, Vysoké lávky
Jezerní slať
Mezilesní slať
Chalupská slať
Velký bor
Kaňon Křemelné
Kotlina Valné
Silnice
Medvědice
Hučinka
Oslí les
Kaliště
Úval
část první zóny Smrčina

Ojedinělé kácení:
Paštěcké stráně
Tetřevská slať
Mezilesní slať
Buková slať
Ždárecká slať
Silnice

V praxi to znamená, že se v nejpřísněji chráněných zónách kácet bude, ale jen ručně, motorovou pilou. Všechny stromy se odvětví, zbaví kůry a zůstanou ležet na zemi, aby mohly zetlít. Odkorněním se kůrovec zničí mechanicky - tedy rozdrtí.

"Kácet se nesmí v oblasti rašelinišť, kam patří například zóna Pod vltavskou cestou, Černohorský močál, Cikánské slatě a Mlynářské slatě či Prameny Vltavy, Medvědice, Kaliště a další," jmenoval ministr. "Těmito kroky chceme zachovat jádrové území Národního parku Šumava a ponechat je k samovolnému vývoji ve styku s Bavorským národním parkem," dodal.

V druhých bezzásahových zónách ministr navrhl nepoužívat biocidní látky na živé stojící stromy a tam, kde jsou stanoviště ovlivněna vodou. Ani zde nejsou povoleny letecké postřiky.

Kácení probrali místo po místu

Chalupa o tom rozhodl během nočního jednání, při němž se setkal s krizovým ředitelem šumavského národního parku Janem Stráským a odborníky. Stráský šel na jednání s tím, že podporuje myšlenku kácet stromy v dosud bezzásahových zónách.

"S panem Stráským jsme si prošli místo po místu, probrali jsme si charakteristiku a přístupnost území. Na základě toho vznikl tento návrh, který jsem ještě ve dvou či třech bodech upravil," dodal Chalupa.

Nyní je podle něj na Stráském, kdy s úpravami koncepce začne a kdy nastane samotné kácení. Aby mohl Stráský všechna opatření odstartovat, musí nejprve učinit všechna nutná legislativní opatření. Chalupa uvedl, že mu s tím ministerstvo pomůže. "Pan Stráský má rovněž za úkol založit pravidelný informační dispečink a o kůrovcových těžbách objektivně informovat širokou veřejnost," dodal ministr.

Zdůraznil, že jeho návrh je kompromisem. "Ředitel Stráský mi na základě závěrů pracovní skupiny předložil odborně a logisticky dobře připravený plán. Za tuto práci mu chci poděkovat," hodnotí materiál Chalupa.

Zároveň dodal, že ve svém následném rozhodnutí musel zohlednit i další specifické aspekty spojené s ochranou přírody národního parku. V úpravě respektoval práva nestátních vlastníků lesa, se kterými Národní park Šumava sousedí.

Zásah je menší než dříve, míní Chalupa

Podle zpráv z ministerstva se proti kůrovci zasahovalo v bezzásahových prvních i druhých zónách i v předchozích letech.

"Podle nových zjištění ministerstva životního prostředí bylo například v roce 2010 uděleno 115 výjimek k povolení kácení stromů, které významně zmenšily rozsah bezzásahových zón," informoval Chalupa.

Nově přijatý Chalupův návrh má tedy přinést mnohem menší zásah. A to jen tam, kde je to nezbytně nutné pro další budoucnost parku. Skutečné bezzásahové zóny letos podle Chalupy zaberou 12 800 hektarů, podle Stráského koncepce měla bezzásahová zóna tvořit jen 10 135 hektarů.

Nová koncepce zásahu proti lýkožroutu smrkovému na Šumavě
Nová koncepce zásahu proti lýkožroutu smrkovému na Šumavě

Nová koncepce zásahu proti lýkožroutu smrkovému na Šumavě

Otázka, zda kácet v nejpřísněji střežené I. zóně národního parku napadené kůrovcem, nebo zda les ponechat přirozenému vývoji, dlouhodobě rozděluje odbornou veřejnost.

Hnutí Duha

"Je zřejmé, že ministr Tomáš Chalupa zcela nevyhověl návrhu Jana Stráského a některá z nejcennějších míst Šumavy z plánovaného kácení vyjmul. Stromy tak zůstanou stát například u Černohorského močálu nebo v oblasti Rybárenské a Mlynářských slatí. Hnutí DUHA se ale potřebuje se stanoviskem ministra blíže seznámit, protože právě detaily mohou být velmi důležité pro rozhodnutí o našem dalším postupu," řekl ředitel Hnutí Duha Petr Machálek.

"Bez ohledu na stanovisko ministra se nyní v nejcennějších šumavských oblastech stejně kácet nesmí, protože by to bylo v rozporu s několika zákony," dodal.

Před ministerstvo životního prostředí přišlo ve čtvrtek kolem 150 demonstrantů, kteří protestovali proti kácení. Žádali ministra, aby nerozšiřoval plochu, na níž se smí stromy napadené kůrovcem porážet. 

Stráský ještě předtím, než o kácení rozhodl ministr životního prostředí, nechal v lesích označit stromy napadené kůrovcem. Tisíce šumavských smrků dostaly oranžový puntík. Podle Stráského se jednalo o podrobný monitoring výskytu kůrovce v prvních zónách.

Ekologové varují, že kácení zlikviduje vzácnou divokou přírodu a dojde k nevratné devastaci tohoto území. Podle odhadů Hnutí Duha vznikne v národním parku kvůli těžbě o 3 až 5 tisíc hektarů holin více, než kdyby se postupovalo stejně jako dosud, kdy správa parku těžila napadené stromy pouze na hranici těch nejcennějších území.

Proti kácení se bouří také vědecká sekce Národního parku Šumava, kterou Stráský rozpustil. Její členové však založili stínovou sekci. Podpořilo je i sedm bývalých ministrů životního prostředí, a to Ladislav Miko, Bedřich Moldan, Libor Ambrozek, Petr Kalaš, Martin Bursík, Jan Dusík a Rut Bízková.

Srovnání rozsahu bezzásahových zón na Šumavě

Srovnání rozsahu bezzásahových zón na Šumavě

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.