Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Šumavě je kůrovcová „pandemie“, varují experti

  13:35aktualizováno  14:14
Aktuální stav na Šumavě nelze charakterizovat jinak než jako kůrovcovou pandemii. Alarmující výskyt kůrovce vyžaduje krizový plán. Tvrdí to dvanáctičlenná nezávislá expertní skupina složená z představitelů výzkumu, správy a majitelů lesů a odborníků z Jihočeského a Plzeňského kraje.

Uschlé stromy zničené kůrovcem v oblasti Šumava Březník. | foto: Daniel Beran, MAFRA

"Stávající systém péče prosazovaný vedením Národního parku Šumava a podporovaný ministerstvem životního prostředí a ekologickými hnutími vede k fatální devastaci Šumavy, jejíž následky jsou nedozírné," míní Josef Vovesný, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů České republiky.

Expertní posouzení vybraných prostorů ve druhých zónách parku Šumava iniciovali v červnu hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola a hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová. Výsledek šetření předložili experti na polední tiskové konferenci v neděli 23. srpna.

Ze závěrečné zprávy vyplývá, že výsledky popsané pro jednotlivá navštívená území i Šumavu jako celek jsou alarmující. Podle odborníků je šíření kůrovce způsobeno nejen jako důsledek větrného polomu Kyrill z ledna 2007, ale zejména masivním rozšiřováním bezzásahového území od roku 2006. Aplikovaná obranná opatření jsou prý nedostatečná a jejich účinnost nedokáže zabránit šíření kůrovce.

"Metody ochrany proti kůrovci povolené a realizované v bezzásahových územích jsou neúčinné. Dovážení lapáků na skládky do těchto prostorů je plýtváním finančními prostředky," říká Vovesný.

Rozsah postižení, je podle expertízy již takový, že i na mnoha místech nelze proces rozpadu aktuálně zastavit, ale jen za cenu rozsáhlých holin tlumit. "Informace podávané veřejnosti vedením Národního parku Šumava nevystihují již dlouhou dobu skutečnou situaci nebo jsou dokonce s ní v zásadním rozporu," dodává Vovesný.

Hejtman je připraven vyhlásit stav nebezpečí

Hejtman Jihočeského kraje žádá na základě expertízy představitele Jihočeského a Plzeňského kraje a odborníky, aby okamžitě ustanovili krizovou pracovní komisi sestavenou ze zástupců Národního parku Šumava, odborných expertů a zástupců obcí.

"Pokud se tak nestane, jsem připraven vyhlásit na Šumavě stav nebezpečí," uzavírá hejtman Jihočeského kraje.

Podle ředitele Národního parku Šumava Františka Krejčího je však situace vyhrocená. "Většina věcí, které skupina ve zprávě vyžaduje, je už plněna. Krizový plán jsme navíc připravili hned po Kyrillu. Musím se teď domluvit s ministrem životního prostředí a svými nadřízenými na reakci," řekl Krejčí.

Podle Krejčího je nešťastné i použití slova pandemie. Myslí si to i současný ministr životního prostředí Ladislav Miko, který se tiskové konference zúčastnil.

"Pandemie přece znamená rozšíření onemocnění po celém světě. Já myslím, že silná slova jako stav nebezpečí jsou jen politickým tvrzením, které má přitlačit ministra životního prostředí k tomu, aby byl vstřícný k návrhu vytvoření krizové skupiny. Neslyšel jsem na konferenci nic, co by mi zavdávalo uvažovat o nějaké mimořádné situaci," dodal Miko.

Vedení parku je již několik let toho názoru, že uschlý les je zdrojem nového života a v nejcennějších partiích není potřeba napadené stromy kácet. Naproti tomu většina politiků tvrdí přesný opak.

Kůrovci

Kůrovci se vyvinuli na konci druhohor a dnes patří mezi jedny z nejrozmanitějších skupin hmyzu.

KůrovecKůrovci se vyskytují obecně po celém světě, v lýku i dřevě naprosté většiny stromů, také uvnitř ovoce, v semenech, v listech, v dužnině větviček, ve stoncích bylin včetně kapradin, nebo dokonce ve vzdušných kořenech rostliny mangrove. Mnozí z nich dokážou žít ve zcela odlišných tkáních širokého spektra hostitelů a různými způsoby k tomu využívají symbiotické houby.

Strom napadený kůrovcemV lesním hospodářství patří k nejznámějším škůdcům lýkožrout smrkový, zvaný také kůrovec. Při přemnožení dokáže poškodit rozsáhlé plochy smrčin, které jsou v našich kulturních lesích nejrozšířenější dřevinou. Dřevokaz čárkovaný škodí hlavně v uskladněném dřevě. V sadech patří k největším škůdcům bělokaz švestkový, který žije pod kůrou ovocných stromů, a drtník ovocný, který žije přímo ve dřevě.

Zdroj: Wikipedia


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Europoslanec za KSČM Vladimír Remek, první československý kosmonaut, sleduje
Remek na konci roku opustí funkci velvyslance v Rusku

Český velvyslanec v Rusku Vladimír Remek k závěru roku skončí ve své funkci. V pondělí to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Podle týdeníku Respekt Remek...  celý článek

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

David Rath při vynesení rozsudku Nejvyššího soudu v Brně v kauze nezákonných...
K Čapímu hnízdu vypovídali na policii i bývalí hejtmani Rath a Bendl

O dotaci pro farmu Čapí hnízdo, kvůli níž chce policie stíhat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vypovídali na policii bývalí středočeští hejtmani Petr Bendl a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.