Na soudech se běžně uplácí

  • 36
Poprvé někdo z vysoce postavených soudců přiznal, že obchodní rejstříky pracují pod každodenním tlakem úplatků. Petr Hampl, viceprezident soudcovské unie a místopředseda Krajského soudu v Ostravě, potvrdil to, o čem se běžně mluví. Dlouhé čekání na obchodních rejstřících je jako stvořené pro korupci. Třicet tisíc korun za založení společnosti s ručením omezeným, padesát za akciovou společnost. Tolik se platí za rychlost.

K otevřené výpovědi vyprovokovala soudce ostrá kritika, s níž se do soudcovského stavu nedávno pustili advokáti a podnikatelé. Tato kritika gradovala ve chvíli, když zástupci evropských obchodních komor vyjeli do Bruselu stěžovat si na české poměry komisaři pro rozšíření EU Günteru Verheugenovi.

Hampl nyní viní advokáty z útoku na soudní moc. Podobně ostrá slova používali včera i soudci Krajského soudu v Praze, kteří posíleni ministrem spravedlnosti Burešem diskutovali o korupci s předsedkyní Unie svobody a advokátkou Hanou Marvanovou. Bureš ji vyzval, aby předložila důkazy o korupci. V televizi totiž prohlásila, že se ve své praxi s korupcí na rejstřících setkala.

"Přišel za mnou klient a žádal o zprostředkování rychlého zápisu do rejstříku. Řekla jsem mu, že to zařídit neumím. Šel do jiné advokátní kanceláře a tam uspěl. Je to důkaz nepřímý, ale i to je důkaz," řekla Marvanová poté, co ji Bureš ostře vyzval, ať tvrzení o korupci doloží. Nepřímé důkazy o síle úplatků a nadstandardních vztahů mezi některými advokáty a soudci popsala během diskuse i advokátka Radka Šimková, která pracuje pro evropské investory.

Pražští soudci kritiku razantně odmítli a na rozdíl od ostravského soudce Hampla ani nepřipustili, že jim jsou úplatky nabízeny. Příčiny, proč jsou rejstříkové soudy pomalé, vidí ve své přetíženosti a špatných podmínkách na soudech.

Průtahy na obchodních rejstřících jsou jednou z největších slabin Česka. Kritizuje je EU i další mezinárodní instituce. Úplatky a nutnost najímat si advokáty totiž velmi prodražují podnikání. Patová situace se nezlepší do doby, než bude možné vyřídit záležitost na obchodním rejstříku během několika málo dní.

Soudce: nabídky úplatků jsou běžné
Místopředseda Krajského soudu v Ostravě Petr Hampel tvrdí, že s nabídkami na úplatek se setkává často. Říká, že černým Petrem jsou advokáti. Ti zase v této souvislosti označili za skutečné viníky soudce.

Nabízejí vám investoři za rychlý zápis do rejstříku peníze?
Tak se to přímo nedělá. Představte si modelovou situaci. Jde o miliardovou investici. Nový majitel firmy chce zápis do rejstříku. Jako místopředsedu soudu mě kontaktuje a pak přijede třeba šéf velké advokátní firmy, která má řadu movitých zahraničních klientů. O příslušném zápisu rozhoduje kolega.

Ve finále však advokát zmíní konkrétní požadavek na nestandardně rychlý zápis či jeho změnu v rejstříku. Následuje řada argumentů, co investice přinese pro region, pro město, pro lidi - zda by se toto dalo "zohlednit". Zda bych mohl kolegu přimět k nestandardnímu postupu. Pak následuje fráze druhu "dalo by se to zohlednit i pro vás, pane soudce". V té chvíli oba víme, o čem je řeč. Nejde o nic jiného než o možnou nabídku úplatku.

Setkáváte se s nimi osobně?
Jako místopředseda soudu jsem ze zákona povinen přijímat účastníky či strany. Často přicházejí advokáti s tím, že je v jejich kauze nutné přihlédnout ke složité situaci. Vše je prý nutno zařídit nestandardně, rychle. "Včera" prý byla podána přihláška na veřejnou soutěž, čili přednostní zápis by se prý dal opět "zohlednit".

Co se stane, když odmítnete zasahovat?
Advokáti to zkoušejí nejrůznějšími cestami. Je to zpravidla "těžký lobbing". Konkrétní soudce, za kterého jsem z hlediska státní správy soudu odpovědný, tedy vlastně můj podřízený, například podobnou nabídku "zohlednění" odmítne. Advokát pak přijde za mnou jako místopředsedou soudu s tím, že jsou zprávy, že právě tento soudce je úplatný. Vyslovuje požadavek "dělejte s tím něco".

S přímou nabídkou obálky plné peněz, jak si veřejnost úplatky představuje, jsem se zatím nikdy nesetkal. Používají se však daleko rafinovanější metody. Aktéři vedou dvojsmyslné řeči, kdy je vcelku jasné, co nabízejí, co sledují. Zhruba dvakrát do měsíce se podobné situace odehrávají přímo u mě v kanceláři. Další tři čtyři "nabídky" pak přicházejí do advokátů telefonicky.

Jaké metody máte konkrétně na mysli?
Pořádá se třeba golfový turnaj, pozvou vás do VIP scény a tam třeba proběhne nějaká transakce. Nebo advokát zavolá: Hele, Franto, tamto a to, pojďme na pivo, a věc může být rychlejší. Vezmou ten spis o týden dřív, ta lhůta se zkrátí. Ale musí vědět, jak vypadá technologie zpracovaní spisu, za kým přijít.

Proč je neudáte?
I kdybych si zmíněné rozhovory nahrával na diktafon, nebo dokonce skrytou kamerou, nepochybuji o tom, že by bylo nesmírně obtížné dokázat pravý smysl nabídek. Čekalo by mě nekonečné soudní řízení. Pravděpodobnost úspěchu by byla velmi malá. Třeba v případě Petra Pitharta, kterému byl před lety při jednání v souvislosti s veřejnou zakázkou nabídnut úplatek. Na kousku papíru mu pachatel napsal přímo číslici v korunách, milion korun. Pachatel nakonec dostal po pěti letech podmínku.

Ale co když mají advokáti pravdu? Můžete svým podřízeným natolik věřit?
Zákon zakazuje přímý neoficiální kontakt soudce se stranou. Úplně tomu lze těžko zamezit. Proto nikdy nemůžu vědět, kdo se o co pokoušel. Mezi advokáty je obrovská řevnivost. Není to nic jiného než boj o peníze, tedy o klienty. Advokát bez bohatých klientů je samozřejmě ve svízelné situaci. Dokáže se v takovém případě snížit k neuvěřitelným věcem.

Na Krajském soudu v Ostravě se obchodními rejstříky zabývá sedm soudců a osm vyšších soudních úředníků, ti rozhodují zhruba o 80 procentech úkonů. Ano, člověk si nemůže být nikdy jistý. Proto také práci svých lidí pravidelně prověřuji. Zejména mám-li sebemenší podezření nebo jen náznak, že by snad mohlo dojít k jakékoli manipulaci se žádostí o právní úkon.

Jak by měl vypadat postup soudu při změně údajů v rejstříku?
Soudce nebo vyšší soudní úředník má na vlastní rozhodnutí jen 15 dní. Se špatným vybavením a přetížeností soudů, zejména s nedostatkem administrativních pracovníků, souvisí, že sepsání již hotového rozhodnutí trvá dalších 30 dní. Je zde jasný nepoměr.

První kratší lhůta je pro vysoce kvalifikovanou činnost. Mnohem delší je pro běžné kancelářské práce - sepsání a odeslání pošty. A mnohem horší je třetí fáze, doručování. V ideálním případě je zde lhůta 15 dní. Rozhodnutí však musí obdržet každý člen představenstva do vlastních rukou.

Vezmeme-li v úvahu nemoci, úrazy, pracovní cesty, další zbytečné obesílání a skutečnost, že pro nabytí právní moci rozhodnutí je potřeba písemnosti doručit výslovně každému adresátovi, je zřejmé, že tady často začíná pravé martyrium jak pro žadatele, tak pro soud. A doručovat je do ciziny je často téměř neřešitelné. Od doručení běží ještě další 15denní lhůta na odvolání. Celkově tedy 60 dní, z toho na samo rozhodnutí 15 dní.

Proč má justice špatnou pověst?
Souvisí to s bojem o klienta mezi advokáty. Funguje to zhruba takto: advokátovi stačí získat pověst, že bylo v jeho silách zařídit jeden jediný zrychlený zápis/právní úkon. Potom se kolem něho vytvoří legenda - a to je právě to, co mu přináší peníze. Silní a bohatí investoři jsou pro advokáta podstatně zajímavější než matka s dítětem a případný spor o výživné. Klientela se pak rozrůstá, uvědomte si, že je v Česku zhruba osm tisíc advokátů.

A další důvody?
Zbytečně formální legislativa jako ono doručování. To by se dalo vyřešit veřejným oznámením, vyhláškou. Průtahy jsou připisovány justici, ačkoli je zřejmé, že efektivnější právní úprava (například hromadné doručování vyhláškou nebo do sídla společnosti) by lhůty pro zápisy a pro změny v rejstříku mohly drasticky omezit. Je to tedy politická otázka.

Soudy taky prohrávají boj o kvalitní pracovní sílu. Důvod je jasný. Peníze, které jim soud může nabídnout. Je to jasně otázka priorit. A systémové otázky justice nefigurují nikde v popředí volebních kampaní politických stran.

Chci výslovně uvést, že jak soudci, tak advokáti jsou jen obyčejní lidé. Jak mezi námi soudci, tak mezi advokáty jsou velmi slušní a schopní lidé. Bohužel i takoví, kteří na svoje povolání nestačí. Jako všude jinde. V žádném případě jsem nehovořil o advokacii jako o celku, pouze o těch jejích představitelích, kterých se to týká.

Jaký názor máte na použití agentů-provokatérů?
Jsem pro, ovšem riziko zneužití je mimořádně vysoké.

Máte nějaký recept, co by se proti korupci dalo udělat?
Rozhodně to není jen český problém. Sama unie toto téma aktuálně řeší. Za situaci na Krajském soudu v Ostravě ručím, lhůty stoprocentně dodržujeme, na severní Moravě se neuplácí. Důležitá je podpora veřejnosti, od té si slibujeme ovlivnění a urychlení politických rozhodnutí týkajících se justice, zjednodušení zákonů, lepší podmínky pro administrativní zaměstnance soudů, bez kterých soudy evidentně nemohou fungovat.

Východisko vidím v otevřené komunikaci justice s veřejností. Chystáme konference a také dny otevřených dveří na soudech. A pomoci může i využití informačních technologií. Šlo by třeba přistupovat k soudním spisům dálkově, obdobně jako v bankovnictví. Elektronická komunikace by mohla odbourat mnohé bariéry mezi občany a soudy. Je to jasně politické rozhodnutí a také samozřejmě velká investice. Jde v podstatě o technickou novelu občanského soudního řádu a dalších předpisů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video