Slunce se kolem své osy otočí zhruba za 25 dní. Skvrna se tedy znovu objeví nejdřív za polovinu této doby. Zda do té doby vydrží, ale není jisté, řekla ČTK Jana Sainerová ze Štefánikovy hvězdárny na pražském Petříně.
Skvrna už překročila střed slunečního disku, kde byla v neděli, a pohybuje se k jeho pravému okraji. Pokud ji pozorovatel sleduje pouhým okem přes tmavé svářečské sklo nebo brýlemi na pozorování slunečního zatmění, jeví se mu jako černá tečka.
Ve hvězdářském teleskopu vypadá na slunečním disku jako menší kaňka.
Průměr slunečních skvrn se pohybuje od několika set až po 200 tisíc kilometrů. Na slunečním povrchu se mohou vyskytovat několik hodin, dní, výjimečně přetrvávají i několik měsíců.
První z Evropanů, který pozoroval sluneční skvrny dalekohledem, byl italský hvězdář Galileo Galilei. Pravidelně je jako první začala pozorovat observatoř v Curychu v roce 1749.
Sluneční aktivita kolísá během jedenáctileté periody od klidné po bouřlivou. Nyní se blíží k minimu. Slunce upadá do "zimního spánku". Skvrny se budou spolu s jinými útvary, například s gejzíry tryskajících slunečních plynů, objevovat pořád, ale v menším počtu.