Na Slovensko smí české drůbeží a vepřové

Čeští zemědělci budou opět moci vyvážet na Slovensko vepřové a drůbeží maso, prokáží-li, že nekrmí masokostní moučkou a nepoužívají růstové stimulátory. V Brně se na tom shodli ředitel slovenské a české veterinární správy Dušan Hlinka a Josef Holejšovský. Česká strana bude od příštího týdne vydávat obchodníkům osvědčení, na jejichž základě budou moci získat vývozní certifikáty. Vzájemná omezení obchodu s hovězím platí dál.

Slovensko podmínky importu českých prasat a produktů z vepřového a drůbežího masa zpřísnilo, protože se veterináři obávali, že dobytek dovážený z Česka byl vykrmován antibiotiky, růstovými stimulátory a masokostní moučkou z uhynulých zvířat.

Omezení obchodu s hovězím platí dál
České hovězí a výrobky z něj se na Slovensko nesměly dovážet od počátku dubna. Tamní veterináři tak reagovali na stejný krok české strany, která dovoz tohoto masa ze Slovenska zakázala kvůli stoupajícímu výskytu nemoci šílených krav (BSE).

Turistům svačiny zůstanou

Opatření slovenské strany, které má platit přibližně dva týdny, vyvolalo zmatek mezi českými turisty cestujícími na Slovensko. "Pár lidí už se po telefonu ptalo, jestli jim zase budeme zabavovat svačiny a házet jídlo do kontejnerů," řekli celníci
z několika hraničních přechodů se Slovenskem. Náměstek ředitele Celního úřadu ve Starém Hrozenkově Vladimír Mačát i slovenský veterinář Vladimír Ondrys se shodli, že opatření se týkají pouze výrobců a exportérů. "Na turisty se zatím nic podobného nechystá," řekl.

Slovensko se podle české státní veterinární správy dostalo počtem zjištěných případů na počet vyšetření na úroveň těch zemí EU, ze kterých Česko dovoz nepovoluje. Slovensko argumentuje tím, že obě země jsou ve stejné rizikové skupině.

Podle Hugo Roldána z českého ministerstva zemědělství by slovenský zákaz neměl mít výrazný dopad na odbyt domácích producentů, protože český vývoz hovězího na Slovensko není příliš významný. Za první čtvrtletí přišlo na tamní trh 153 tun českého masa a žádný živý skot.

"Ministerstvo respektuje právo Slovenska na protiopatření, ale jeho reakci považuje za neadekvátní, protože četnost i frekvence výskytu BSE je v ČR nižší než na Slovensku," dodal Roldán.

Slovenský zákaz se netýká spermií, vaječných buněk, embryí, kůží, krve, paznehtů, rohů, srsti a mléka a výrobků z těchto surovin určených k výživě lidí.

Slovenský ministr zemědělství Pavel Koncoš se domnívá, že česká strana chce ve skutečnosti zamezit zneužívání státních dotací na podporu exportu masa. Slovensko vyváželo do Česka živý skot i jatečné hovězí maso. Čeští obchodníci jej ale podle ministra následně vyvážejí kvůli dotacím.

Podle internetových stránek slovenského ministerstva zemědělství bylo do 28. března v zemi odhaleno devět zvířat nakažených BSE.

V Česku bylo podle státní veterinární správy na nemoc šílených krav už vyšetřeno 164 080 zvířat. Dva výsledky byly pozitivní. Čeští veterináři začali vyšetřovat na BSE veškerý poražený skot starší 30 měsíců loni 12. června poté, co se 8. června potvrdil první případ BSE. Předtím se prověřovaly pouze vymezené rizikové skupiny. Druhý případ nemoci se v Česku objevil koncem loňského srpna.

Co je BSE

Co to je BSE?
Pod touto zkratkou se skrývá bovinní spongiformní encefalopatie, mozkové onemocnění hovězího dobytka. BSE způsobuje rozklad centrálního nervového systému zvířete a vždy končí smrtí. Poprvé byla popsána v roce 1986 v Anglii.
Co způsobuje BSE?
Podle většiny vědců způsobují tuto nemoc infekční bílkoviny - priony. Priony jsou běžně přítomny v organismu, ale tzv. špatný prion zvenčí zapříčiní, že v nich dojde ke změnám, a způsobí vznik nemoci. Objevují se však i názory, že špatné priony vznikají následkem genetické vady.
Jak se BSE šíří?
Vzhledem k tomu, že největší koncentrace špatných prionů je v centrálním nervovém systému (mozek, páteř atd.), jsou kontaminovány produkty, do nichž jsou takové části zvířat přidány. Nejhůře je na tom masová moučka - právě tou byla následně krmena další zvířata - proto jsou BSE nakaženy i ovce, ale v poslední době se objevila i tvrzení, podle nichž se mohou infikovat třeba i králíci nebo ryby. Je však nutné je vědecky prokázat, což se zatím nestalo.
Je BSE přenosná na člověka?
Podezření, že by tomu tak mohlo být, poprvé vyslovili britští vědci v roce 1996. V současnosti se považuje možnost přenosu BSE na člověka za téměř jistě prokázanou, ale definitivní důkaz ještě chybí.
Pravděpodobná lidská forma BSE je novou variantou Creutzfeldt-Jacobovy nemoci. Ta je neurologickým onemocněním, které má jinak buď genetické příčiny, nebo se přenáší při transplantacích orgánů.