Na seznam nehmotného dědictví Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) byly nově přidány masopustní průvody z Hlinecka a také sokolnictví.
Česko dosud v soupisu UNESCO zastupoval jen tanec ze Slovácka - tzv. verbuňk. Na seznam nehmotného světového kulturního dědictví jsou zařazovány tradice, kterým hrozí úpadek či zánik a které skupina obyvatel pokládá za součást svého kulturního dědictví.
"Mám samozřejmě velkou radost, příprava té nominační žádosti představovala pět let práce," řekla ČTK vedoucí hlineckého Souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová, podle které díky zařazení na prestižní seznam bude možné získat na masopustní veselice granty.
Slovácký verbuňkTento lidový tanec má předem daný pevný rámec. Tančí při cimbálové muzice. Za jejího doprovodu zazpívá tanečník krátkou píseň, poté k sobě srazí paty, tleskne rukama, dupne a rukama plácne na stehno a/nebo lýtko a zavýskne. Poté hudební doprovod zrychlí a tanečník předvede sérii výskoků, otoček, přeskoků a podřepů doprovázených tleskáním ve velmi svižném, stále gradujícím tempu. |
Masopust se koná většinou o víkendu před Popeleční středou. Mluvčí průvodu masek je laufr neboli strakatý - žádá o povolení obec i každého majitele domku, kam masky zavítají. Dále mezi tradiční masopustní postavy patří také rasové, kominíci, kobyly, medvěd, ale i židé či osoba slaměného. Na závěr masopustní obchůzky dochází k obřadu poražení kobyly.
O padesátce nových kandidatur z celého světa rozhoduje tento týden mezivládní výbor UNESCO pro nehmotné kulturní dědictví, který od pondělí do pátku zasedá v keňské metropoli Nairobi. Mezi další schválené kandidáty patří například španělská hudební a taneční kultura flamenco, francouzská gastronomie či tradiční čínská medicína.
Čína má navíc na seznamu nehmotného kulturního dědictví nově i tradiční ujgurské oslavy mešrep. Zařadit je na seznam UNESCO se Pekingu podařilo až na druhý pokus poté, co před rokem byla žádost odmítnuta pod vlivem nepokojů, které oblast Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny sužovaly a které stály životy nejméně 200 lidí.
Čínská snaha týkající se Ujgurů je z pohledu některých zemí kontroverzní v tom, že Peking dlouhodobě potlačuje projevy kulturní svébytnosti svých menšin, pokud ty se projevují na jeho vkus příliš samostatně a nejsou pod jeho dohledem. Z tohoto důvodu také tyto oslavy sklizně rozšířené v různých formách po celé střední Asii i u Uzbeků, Turkmenů a nezávislých Ujgurů, čínské úřady nejprve zhruba v polovině 90. let minulého století zakázaly.
