Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Volby v Donbasu sledovali vedle senátora Doubravy i fašisté z Maďarska

  18:16aktualizováno  20:00
Přestože Západ volby v separatistických regionech Donbasu odmítl uznat a OBSE na ně odmítla vyslat své lidi, na hlasování dohlíželi „zahraniční pozorovatelé“. Část z nich je členy krajně pravicových či krajně levicových stran, ukrajinskou hranici navíc zřejmě překročili nelegálně. Petro Porošenko hodlá separatistům v reakci na volby odebrat pravomoci.

Jeden z vůdců východoukrajinských separatistů Alexander Zacharčenko odevzdává v Doněcku svůj hlas (2. listopadu 2014). | foto: Reuters

Pozorovatelé přijeli pod záštitou organizace ABSE (Agentura pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), která svým názvem OBSE nápadně připomíná. 

Krize na Ukrajině

Do Doněcku se dostali z Rostova na Donu. Ukrajinskou hranici tak podle odborníka na pravicový extremismus Antona Šechovcova  překročili v místě, které kontrolují separatisté a vyhnuli se oficiální kontrole. Kyjev je proto může stíhat za nelegální přechod hranice.

Zarážející jsou však především jména, která se na seznamu pozorovatelů objevují. Přestože Moskva varuje před údajnými fašistickými tendencemi na Ukrajině, k volbám v Donbasu byli pozváni především členové euroskeptických krajně pravicových i krajně levicových stran.

Je mezi nimi například Márton Gyöngyösi z maďarského Jobbiku. Tento radikál před dvěma lety navrhoval, aby vláda sestavila seznam Židů, kteří „představují hrozbu národní bezpečnosti.

Kromě Jobbiku měla u voleb své zástupce i stalinisticky orientovaná Komunistická strana Řecka, francouzští nacionalisté, belgická krajně pravicová strana PCN, Komunistická strana Ruské federace či bulharská krajně pravicová Ataka.

Z České republiky podle Šechovcova přijali pozvání Ladislav Zemánek ze strany NE Bruselu - Národní demokracie a ústecký senátor Jaroslav Doubrava. Druhý jmenovaný iDNES.cz sdělil, že neví, na čí pozvání přijel (rozhovor se senátorem Doubravou čtěte zde).

Organizace ABSE byla ostatně představena teprve v předvečer volebního dne na tiskové konferenci, při níž si ani předseda ABSE Ewald Stadler nebyl jistý, jestli první písmeno akronymu značí asociaci či agenturu, píše kanadský list The Globe and Mail

02.listopadu 2014 v 05:58, příspěvek archivován: 03.listopadu 2014 v 14:41

Saw member of Hungary far right party Jobbik who suggested making a list of Jews. He is an observer in Donetsk for rebel vote #ukraine

Stadler, předseda rakouské euroskeptické strany REKOS, zároveň přiznal, že je v Doněcku „sotva pár minut“ a nedokázal zodpovědět otázku, kolik pozorovatelů ABSE k volbám vyšle. Evropské státy ovšem vyzval, aby se připojily k nově vzniklé organizaci a opustily OBSE, která separatistické volby neuznává.

OBSE má nyní v Donbasu vážnější starosti než je obskurní konkurence při pozorování voleb. Speciální monitorovací mise OBSE v pondělí podle ČTK oznámila, že evropské bezpilotní letouny nasazené k monitorování situace se v posledních třech dnech několikrát staly terčem útoků. Jeden z aparátu se při operaci neznámých útočníků zřítil.

Porošenko chce separatistům odebrat pravomoci

Ukrajinský prezident Petro Porošenko hodlá v reakci na nedělní volby na Donbasu odebrat povstaleckým regionům rozsáhlé pravomoci, které jim přiznal zářijový zákon o zvláštním statusu území kontrolovaných separatisty.

Podle zákona z poloviny září měla správa povstaleckých zón podléhat speciálnímu režimu, který měl trvat tři roky. Jeho základem měly být nové komunální volby plánované na 7. prosince. Zvolení zákonodárci nesměli být ze svých funkcí uvolněni a měli využívat poměrně rozsáhlých pravomocí, mezi nimiž bylo i vytváření dobrovolnických lidových milicí. Zákon povoloval využívání ruštiny v oblastech kontrolovaných separatisty.

Zpráva Kyjeva

Ukrajinské ministerstvo vnitra zveřejnilo v pondělí večer seznam všech zahraničních pozorovatelů, kteří v neděli sledovali separatistické volby na východě Ukrajiny. Lidi na seznamu hodlají ukrajinské úřady označit za nežádoucí a na jejich jednání upozorní orgány zemí, z nichž přicestovali. Na seznam je zařazeno osmnáct lidí. Kromě Česka a Maďarska jsou i ze Slovenska, Bulharska, Itálie, Rakouska, Řecka, Belgie, Srbska, Francie a USA. Ve zprávě o jejich misi v Doněcké a Luhanské oblasti, kterou ukrajinské ministerstvo považuje za nezákonnou, jsou pozorovatelé označeni za představitele "nejodpudivějších protidemokratických politických sil".

Separatistickými volbami však vzbouřenci sami možnost rozšířené samosprávy vyloučili, uvedl Porošenko. Volby byly podle něj jasným porušením minských dohod z počátku září, které kromě zastavení palby, vytvoření nárazníkové zóny a výměny zajatců obsahovaly i závazek decentralizace a konání místních voleb uspořádaných podle ukrajinských zákonů.

Porošenko hodlá novou situaci projednat na úterní schůzi Rady národní bezpečnosti a obrany, vrcholného státního orgánu, který řídí operace proti donbaským separatistům. „Projevili jsme upřímnou snahu o politické urovnání, ale povstalci tuto možnost odmítli. Jejich pseudovolby torpédují zákony a ostře vyhrocují situaci na Donbasu,“ uvedla hlava státu v prohlášení.

„Rozšířené pravomoci hodláme poskytnout jen zákonně zvoleným zástupcům, nikoli banditům,“ uvedl prezident. Pokud se separatisté k plnění minských dohod vrátí, je Porošenko ochoten odvolaný zákon znovu oživit. Bude obsahovat i ustanovení o rozpočtové decentralizaci, která dá Donbasu možnost uživit se z vlastních peněz. Postupně by podle prezidenta mohla na východě Ukrajiny vzniknout i svobodná ekonomická zóna se speciálním režimem obchodních vztahů s Evropskou unií a s Ruskem.

Tématem úterní schůze bezpečnostní rady bude podle Porošenka i posílení ukrajinské bojeschopnosti pro případ, že se situace bude oproti očekávání Kyjeva zostřovat.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.