Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Říp za odkazem praotce Čecha

  16:44aktualizováno  16:44
Praha - Bájný Říp láká v každé roční době a pohled do kraje na různé světové strany je z něj pokaždé úchvatný. Zatímco vyjít na vrchol se dá celkem snadno, vyšlapat nahoru na kole dokážou jen ti nejzdatnější bikeři. Odvážný sjezd dolů - ale jen s dobrými brzdami a za sucha - však stojí rozhodně zato i těm, kteří své kolo na vrchol vytlačí.

Osobní vlak nás dopraví z Masarykova nádraží do Kralup, kde přesedneme na vlak do Vraňan, odkud pojedeme motorovým vláčkem do obce Ctiněves. Nenápadná klidná vesnička už zažila nejedno martýrium pátračů, kteří si zamanuli nalézt hrob legendárního praotce Čecha, který údajně dorazil se svým kmenem po strastiplné pouti odkudsi z povodí Visly až k Řípu.

SPOJENÍ: Tam - vlakem, odjezd z Masarykova nádraží v 7.48, příjezd do Kralup v 8.28, po přestupu odjezd v 9.18, příjezd do Vraňan v 9.32, po přestupu odjezd v 9.55, příjezd do Ctiněvsi, kde vlak zastavuje na znamení, v 10.09 hodin. Zpět - vlakem, odjezd z Roudnice rychlíkem v 17.13, osobním vlakem v 17.26, příjezd do Prahy na hlavní nádraží rychlíkem v 18.18, osobním vlakem na Masarykovo nádraží v 18.54 hodin.
KILOMETRY: Ctiněves 0, Říp 3, vyhlídky na Řípu 1, Krabčice 2, Roudnice 4, celkem 10 km.
MAPA: Podřipsko (edice KČT číslo 9, měřítko 1:50 000)
OBČERSTVENÍ: Ctiněves - hostinec, Říp - chata, Krabčice - restaurace, Roudnice - více restaurací, bufet.
Spisovatel Alois Jirásek, který čerpal z Kosmovy kroniky i z kroniky Václava Hájka z Libočan, mu ve Starých pověstech českých vložil do úst tato slova: Našli jsme kraj, kde zůstaneme. To je ta země, kterou jsme hledali. Země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající, země po naší vůli.

Podle některých psychotroniků se praotcův hrob nachází tam, kam padá v určitý den polední stín ctiněvského kostela - toto místo je však údajně zastíněno magickou ochranou. Hledačů už byly celé roje, a to nejen u Ctiněvsi, nýbrž také pod vrchem Želiv a u hradiště Budeč nedaleko Velvar. Po čechově místě posledního odpočinku pátral už v sedmnáctém století kníže Lobkovic, v minulém století patřil k nejvytrvalejším amatérským archeologům farář Krolmus. Ve Ctiněvsi stojí za pozornost už zmíněný zbarokizovaný kostel svatého Václava, postavený ve 14. století, na jehož hlavním oltáři jsou bohaté rokokové řezby. Kostel je nedaleko železniční zastávky ve směru do obce - při jeho návštěvě se lze rovněž zastavit v téměř sousedícím hostinci U praotce Čecha.

Pak si vybereme za svého průvodce červenou značku, která nás pozvolným stoupáním přivede k jižnímu úpatí Řípu a pokračuje prudkým výstupem na temeno hory, jež se stala národní kulturní památkou. Je to vlastně spíše kopec než hora a výstup není tak těžký, jak se na první pohled zdá. Mohutnost výškového převýšení je jen zdánlivá, neboť, osamělá čedičová kupa zvonového tvaru vystupuje ze široké roviny. Ani nadmořská výška není nijak oslňující - 456 metrů je jen asi o sto metrů víc než mají nejvýše položená místa Prahy.

Hornina, z níž Říp sestává, je sodalitický nefelit s příměsí olivínu. Ten způsobuje vychylování střelky kompasu, což si můžeme na některých místech ověřit. Původně holé svahy Řípu byly zalesněny až v 19. století, a to převážně listnatými stromy. Říp zvěčnila ve svých dílech řada básníků, mezi nimi Neruda, Čech, Zeyer, Vrchlický a Seifert. Na paměť vítězství knížete Soběslava I. nad vojsky německého krále Lothara Saského byla roku 1126 na vrcholku postavena a vysvěcena rotunda, která je v turistické sezoně přístupná.

V průběhu let se stal Říp dějištěm významných procesí, táborů lidu i poutním místem, odkud byl roku 1868 odvezen základní kámen pro Národní divadlo. Letitou tradicí, která se zachovala dodnes, jsou dubnové svatojiřské poutě. Bude-li počasí přát, dopřejeme si požitek z nádherných rozhledů na třech vyhlídkách označených šipkami. Lze vidět bizarní vrcholy Českého středohoří, Bezděz, Ještěd, Házmburk, Krkonoše i pražské věže. Chatu na vrcholku, kde se podává občerstvení a odkud je možné poslat pohled, zdobí příslovečný nápis: Co Mohamedu Mekka, to Čechu má být Říp.

Dolů seběhneme po červené značce úzkou betonovou a později značně rozbitou asfaltovou cestou k úpatí, kde je travnaté parkoviště. Odtud zamíříme dolů stromořadím přes obec Rovné do sousedních Krabčic, které byly v době protireformace nejvýznamější bratrskou vsí na silně evangelickém Podřipsku. Oblíbenou dětskou knihu Broučci tam napsal evangelický farář Jan Karafiát v roce 1873. Na zdejším hřbitově je pomník předáka rolnického lidu Václava Kratochvíla (1820 - 1893).

Krabčickou oborou a úbočím pod svahem Hostěrazu dorazíme do kulturně historického střediska Podřipska - Roudnice nad Labem. Město vzniklo už v desátém století u říčního brodu, kudy vedla důležitá obchodní stezka do Lužice. Mezi významné pamětihodnosti patří mohutný trojkřídlý raně barokní zámek z druhé poloviny 17. století, gotický kostel Narození Panny Marie ze 14. století a barokní čtyřboká zvonice nahoře nad kostelem. Z rozcestí turistických značek je to coby kamenem dohodil na nádraží, odkud pojedeme už bez přestupování do Prahy.

PŘÍŠTĚ PŘINESEME: Do vápencového krasu děravého jako sýr

K Řípu se lze vydat pěšky, vlakem nebo třeba na kole. (1. června 2001)

Kostel ve Ctiněvsi údajně skrývá tajemství hrobu praotce Čecha. (1. června 2001)

Barokní zámek v Roudnici nad Labem je i sídlem zdejšího vinařství. (1. června 2001)

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chřipka (ilustrační foto)
Neschopenek přibylo. Nejvíc marodů na pochůzkách kontrola načapala v Praze

Pražané stůňou v průměru o několik dní kratší dobu než lidé v jiných regionech. O to častěji se ale proviní tím, že tráví čas na neschopence venku místo na...  celý článek

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Prodej vepřína může zhatit malý akcionář, viní firmu z účelových machinací

Vláda v pondělí schválila odkup vepřína v Letech, kde stál za války tábor pro Romy. Do měsíce chtějí politici podepsat s majiteli smlouvu. Jeden z akcionářů...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.