Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na protipovodňové zábrany nebyly peníze, tvrdí obce

  18:15aktualizováno  18:15
Řada měst a obcí není proti velké vodě chráněna o nic lépe než v minulosti. Jejich zastupitelé většinou tvrdí, že na stavbu hrází nebo úpravu území nejsou peníze. Městům, která po minulých ničivých povodních přece jen zábrany vystavěla, se investice vyplatila.

Hradby z písku nahrazují chybějící protipovodňové zábrany. Ilustrační foto. | foto: Milena Hurychová

- FOTOGALERIE
- ON-LINE REPORTÁŽ
- MAPA PRŮTOKŮ

- zaplavený soutok Dyje a Jevišovky
- co znamená stav nebezpečí a nouze
- jak pomoci: povodňová konta

Terezín na Litoměřicku patřil v roce 2002 k nejpostiženějším místům. Radnice pak investovala sto milionů do odvodňovacího systému. Vyplatilo se. Letos se díky němu voda do města nedostala. Kromě vlastního rozpočtu se na investici podílely Ústecký kraj, stát a evropské fondy.

Naopak žádnou ochranu nemá třeba Ústí nad Labem. Město sice zlepšilo informační systém, ale stěny, které by chránily nejohroženější Střekovské nábřeží, nejsou.

Podle primátora Petra Gandaloviče musí nejprve stát postavit nepropustné podzemní stěny. "My máme připraveno třicet milionů korun na pořízení mobilních stěn," uvedl.

Platit by měl stát
Ve Středočeském kraji zatím marně shánějí peníze na stavbu valů například v Hoříně a v Zálezlicích. Benátky nad Jizerou daly v posledních letech do ochrany proti velké vodě deset milionů korun, další desítky milionů by ale potřebovaly.

Také ve Štěchovicích u Prahy zatím nic není. Valy a stěny by stály asi 200 milionů korun.

Jihočeský kraj dal na protipovodňovou ochranu za poslední čtyři roky 72 milionů korun, peníze dostaly hlavně menší obce. Hlavní opatření by měl podle hejtmana Jana Zahradníka hradit stát.

Obnově hráze Nové řeky, která odvádí vodu z rybníku Rožmberk, nebránila ani tak absence peněz jako spíš ekologická hnutí, říká hejtman.

Veselí nad Lužnicí, které letos patří k nejpostiženějším místům, dosud pouze zpracovalo plán ochrany.

Starostové: Problémy dělají i ekologové
Peníze vložené do opatření proti záplavám se na jižní Moravě vyplatily například Moravskému Písku nebo Židlochovicím. V jiných obcích se ale od minulých záplav nic nezměnilo. Kraj v lednu ohlásil, že nechá zpracovat potřebné studie. Dříve to podle hejtmana Stanislava Juránka nebylo možné, protože obce neměly povodňové plány.

Třebíč na Vysočině dala na ochranu proti záplavám 60 milionů korun, i díky tomu podle starosty Miloše Maška nevznikly nyní ve městě větší škody.

Opačná situace je v Ledči nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Podle místostarosty Jaroslava Doležala je zde plno komplikací: členitost terénu, přítoky řeky, ekologové i soukromé jezy.

Ve Zlínském kraji se protipovodňová opatření stále budují, ale města už jsou vesměs dobře chráněná. Voda z Moravy se díky betonovým bariérám nedostala například do obydlených částí Napajedel na Zlínsku. Hráze se osvědčily v Kroměříži a Uherském Hradišti.

Několik milionů korun vynaložila obec Horka nad Moravou na Olomoucku, když koupila třeba vybavení pro hasiče, čerpadla, raftový člun a autobus pro evakuaci lidí. "Částka je v porovnání s ostatními obcemi vysoká, nicméně se nám teď vrací," řekl starosta Oldřich Nykl.

Dalších 18 milionů dalo do opravy povodňové hráze u Horky Povodí Moravy. Hráz se ale v noci na neděli protrhla.

Kritice čelí litovelská radnice; pro ochranu lidí prý mnoho neudělala. Starosta Vojtěch Grézl namítá, že radnice opakovaně žádala o vyčištění koryta Moravy, které ale nebylo povoleno, protože se nachází v chráněné krajinné oblasti.

V Moravskoslezském kraji byla protipovodňová opatření vystavěna po roce 1997 na úroveň padesátileté až stoleté povodně. Minulý týden kraj zasáhla nejvýše pětiletá voda.

Praha dala dvě miliardy
Dosud kolem dvou miliard korun vydala na výstavbu hrazení Praha. Metropole ale hospodaří s nesrovnatelně vyšším rozpočtem než ostatní města, její zadluženost nyní činí asi 32 miliard korun. Z úvěru použila na stavbu zábran kolem půl miliardy.

V Praze by nyní mělo hrazení ochránit centrální část města až před pětisetletou povodní. Přenosná hrazení magistrát instaloval podél Vltavy při nynějších záplavách, voda se k nim zatím ani nedostala. Hrazení ještě zbývá postavit na jihu města a v Troji. Podle primátorova náměstka Jana Bürgermeistra se předpokládá, že se celková investice přiblíží třem miliardám korun.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volební superdebata iDNES.cz a MF DNES v pražském hotelu InterContinental. (10....
ANALÝZA: Kudy se Česko může vydat, až rozhodnou voliči

Už teď je pravděpodobné, že změť různých názorů zaznívajících z Poslanecké sněmovny bude po volbách ještě o něco pestřejší než dosud a že ve Sněmovně může být...  celý článek

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

Lidé v Krásné Studánce u Liberce odevzdávali své hlasovací lístky na místním...
Strany mají triky k obcházení zákona o darech. Některé ho ignorují úplně

Od koho strany získávají finance a na co je během kampaní využívají. To měl zprůhlednit zákon, o kterém se před volbami mluvilo jako o přelomovém. Podle...  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.