Nejchudším lidem tak peníze z evropských fondů příliš nepomáhají, napsal časopis. Na to, jak jsou peníze určené na zlepšení životních podmínek Romů využívány, se zaměřil v situaci, kdy se na Šluknovsku část většinové populace bouří proti Romům a stát musel do měst na severu poslat policejní posily, aby nepokoje utlumil.
Například Kladno, které může z evropských fondů vyčerpat 250 milionů korun, peníze utrácí na sídlišti v Kročehlavech, které nepatří k takzvaným sociálně vyloučeným lokalitám.
Kladno přitom původně vypracovalo projekt, který měl pomoci řešit problém s ubytovnou přezdívanou Masokombinát. V domě s hnijící střechou, dosloužilými elektrorozvody a nefunkčním sociálním zařízením živořilo dvě stě Romů. Budova leží dva kilometry za městem, od většinové populace ji odděluje les a nemíří sem žádné linky hromadné dopravy. Kladno ovšem k projektu přidalo Kročehlavy a získalo tak peníze na opravu paneláků a vybudování pěší zóny na sídlišti.
Na zchátralou ubytovnu měly jít 3 miliony korun. Nakonec to nebude ani koruna, upozornil Týden. "Rekonstrukce se zatím neplánuje," cituje časopis mluvčího kladenského magistrátu Viléma Frčka.
Podobně upozorňuje na další případy z Ostravy, která utratila 180 milionů z peněz určených původně na projekty "řešení romských komunit ohrožených sociálním vyloučením" na nové parkoviště ve Vítkovicích. Další 10 milionů korun město dalo na rekonstrukci ulice Petra Velikého, v níž vzniklo padesát parkovacích míst. Ani tato část čtvrti nemá přitom charakter ghetta.
"Když chcete do Vítkovic přilákat rodiny z majoritní společnosti, a tím narušit okolní ghetto, musíte něco nabídnout. Dnešním standardem jsou i dvě auta na rodinu a ta musí někde parkovat," cituje časopis náměstka ostravského primátora Martina Štěpánka z ODS.
Jaké peníze mají pomoci zlepšit situaci v romských ghettech
Přesné peníze, které by mohli čerpat Romové, nelze podle Týdne určit. Je to již zmíněných 5,1 miliardy korun z evropských fondů - kdy 250 milionů míří do Kladna, okolo 300 milionů do Ostravy a zhruba po 100 milionech do Orlové, Brna, Mostu a Přerova. Když se projekt osvědčí, peníze dostanou i další města.
Dalších půl miliardy korun jde z dalšího evropského projektu na lidské zdroje a zaměstnanost. Peníze odtud získává IQ Roma Servis, organizace zaměřená na vzdělávání Romů. Dvě stě milionů korun je určeno na individuální projekty obcí a peníze čerpají malé neziskovky, přičemž nemusí jít o romská sdružení.
Přímo ze státního rozpočtu je pro menšiny určeno 117 milionů korun. Z těchto peněz ministerstvo školství podporuje romské studenty středních škol a Úřad vlády podporuje terénní pracovníky.
