Na pietním místě bude nakonec i jiný text, než navrhoval německý krajanský spolek. Připomene zabíjení nevinných lidí těsně po konci druhé světové války. Tak rozhodli postoloprtští zastupitelé.
Nápis na pomníkuSlovo "masakr" nahradily v Postoloprtech "události" |
Pro německé příbuzné obětí je ale nejdůležitější, že pietní místo vůbec vznikne. Stát má na postoloprtském hřbitově a stovky zastřelených - oficiální údaje hovoří o 763 mrtvých - připomene nápis v češtině i němčině: "Všem nevinným obětem postoloprtských událostí z května a června 1945."
To, že krajanský spolek nabídl peníze na vybudování pomníku, vnímali někteří postoloprtští zastupitelé jako nátlak. "Pořád se Němců nějak bojíme. Musíme se k nim ale chovat jako sebevědomí partneři, vždyť vedle sebe budeme pořád žít dál," zdůraznil zastupitel Miloš Fišer, který se stejně jako starosta Miroslav Hylák vyslovil pro to, aby město nepřijímalo z Německa žádné peníze. "To je cesta, jak se s těmi událostmi za sebe můžeme vyrovnat," prohlásil.
Zástupce německého Nadačního spolku města Žatec Otokar Löbl postoloprtské rozhodnutí uvítal. I proto, že výrobu památníku zaplatí město samo, bez nabízených peněz z Německa. "Považujeme toto sebevědomé usnesení postoloprtských zastupitelů za významný zodpovědný krok přispívající k trvalému smíření a pravdivému výkladu našich dějin," uvedl Löbl.
Byli to Němci? A byla v Čechách nějaká válka?
O památník v Postoloprtech, kam čeští vojáci sehnali v květnu a červnu tisíce lidí ze širokého okolí, usilují Němci od 90. let. V samotných Postoloprtech se ale o událostech mnoho neví.
Masakr NěmcůV Postoloprtech byli po druhé světové válce v roce 1945 na přelomu května a června soustředěny stovky zajatých vojáků wehrmachtu, ale i sudetských Němců určených k odsunu. Hlídala je armáda, takzvané revoluční gardy i jednotky obranného zpravodajství. Ve vypjaté poválečné atmosféře si začali strážci vyřizovat s Němci své účty. Ať již mučením či znásilňováním. Vše vyústilo v masakr 763 Němců, o němž se na příkaz tehdejšího premiéra Gottwalda mlčelo. |
I na středečním zastupitelstvu se objevily názory, které střílení stovek lidí bez rozsudku a často i bez viny, zpochybňovaly.
"Tady se vždycky tradovalo, že mrtví pocházejí z kolon zajatců, kteří tudy procházeli. Že by to měli být Němci, jsem se doslechl až po roce 1989," prohlásil Václav Sedláček z názorově extrémního Klubu českého pohraničí. Jeden z postoloprtských radních dokonce zpochybnil i debatu o datování masakru po konci války.
"O jakém konci války to mluvíme? Nás se válka netýkala, tady v Čechách žádná nebyla," odmítal památník Jan Pelc.
Většina zastupitelů se ovšem vyjádřila opačně. "Ti lidé tady umírali, byla to prasárna. Nejde pochybovat o tom, že se to stalo," řekl Vladimír Pfertner. Při závěrečném hlasování byl jedním ze čtrnácti zastupitelů, kteří přehlasovali své čtyři kolegy a památník schválili. Přesné umístění na hřbitově i podobu pietního místa z několika možností vyberou radní do května 2010.
