Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubialis) je nenápadný motýl, ale dokáže snížit výnos kukuřice až o jednu třetinu. Nejmódnějším způsobem boje proti němu jsou genetické úpravy - umělá změna vlastností kukuřice, která zatím vyvolává nadšenív Americe a opatrnou nedůvěru v Evropě. Stejně tak je však možné nechat kukuřici takovou, jaká je, a využít přirozených nepřátel zavíječe. Potvrzují to zkušenosti ze zahraničí i právě skončený výzkum v České republice.
Housenky zavíječe vyžírají rostliny, ty jsou oslabené, lámou se a poraněná místa mohou být vstupní branou pro infekce. Zavíječ není příliš vybíravý strávník, kromě kukuřice mu chutná i proso, konopí a asi 200 dalších druhů kulturních i planých rostlin. Doma ve Starém světě i v Severní Americe, kam byl zavlečen, se však významně rozšířil až s pěstováním kukuřice.
Postřiky a pozměněné geny
Tradičním způsobem ochrany kukuřice proti zavíječi je její ošetření chemickými látkami, které je ovšem trnem v oku ochráncům životního prostředí. Jinou možností je pokropit pol e postřikem obsahujícím běžnou půdní bakterii Bacillus thuringiensis, která je pro housenky zavíječe smrtící. Je to dnes už klasický biologický prostředek užívaný především v zahraničí. "Tento bacil je zcela přirozený, a proto jeho zárodek používají jako postřik proti hmyzu i ekologičtí zemědělci, tedy farmáři, kteří odmítají průmyslová chemická hnojiva a postřiky," říká Jiří Urban ze Svazu producentů a zpracovatelů biopotravin PRO-BIO v Šumperk u. "Takové biologické prostředky se množí v laboratoři, jejich použití je snadné, levné, hygienicky a ekologicky velmi šetrné," dodává Martin Bagar, odborný pracovník brněnské laboratoře Biocont, pověřený výzkumem a vývojem metod biologické ochrany rostlin. Právě z mikroorganismu
Bacillus thuringiensis
získali genetičtí inženýři gen, který řídí vytváření bílkoviny jedovaté pro určité druhy hmyzu. I pro zavíječe. Gen v laboratoři vložili do kukuřice. "Díky tomu přímo v ní vzniká stejný toxin, jaký produkuje mikroorganismus, a housenky zavíječe, jež se do takovéto kukuřice pustí, zabíjí," popisuje Kathy Sehnerová, bioložka z koncernu Monsanto v americkém Saint Louis. Zemědělci pak nemusí jezdit po poli s postřiky, plodina označovaná jako Bt-kukuřice se vždycky ubrání sama. V devadesátých letech proto začali američtí a pak i další farmáři Bt-kukuřici pěstovat.
Vajíčka jako výživa
Existuje však ještě další způsob, jak zavíječe zničit - s využitím jeho přirozeného nepřítele, drobných "vosiček" (správný zoologický název je chalcidky) rodu Trichogramma, které hubí zavíječova vajíčka. Tato metoda je založena na jednoduchém principu. Kukly trichogram se rozsypou do porostu ohroženého zavíječem. Samičky, které se z kukel líhnou, vyhledávají čichem vajíčka zavíječe a kladou do nich svá vlastní vajíčka. Trichogramy se mohou vyvíjet jen v některých druzích motýlů, takže nejsou nebezpečné pro užitečné živočichy. Larvy se živí obsahem hostitelského vajíčka a nakonec se v něm i zakuklí. Necelé tři týdny od napadení vylétá ze zničeného zavíječova vajíčka nová generace "vosiček", které se jako mnozí jiní blanokřídlí mohou rozmnožovat bez oplodnění, což celý cyklus urychluje. Vše se opakuje tak dlouho, pokud je v porostu zavíječ. V zahraničí se proti zavíječi trichogramy běžně používají a mnozí tamější odborníci tvrdí, že působí účinněji než chemické látky. Nyní se tato metoda začíná uplatňovat i v České republice.
Čtvrt hodiny na hektar
Martin Bagar dokončil nedávno na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně několikaleté testování účinnosti biologického prostředku obsahujícího kukly Trichogramma brassicae. "Výsledky jsou velmi příznivé a ukazují, že trichograma působí v našich podmínkách minimálně stejně účinně jako jinde v Evropě, a může tak konkurovat jiným způsobům potlačování zavíječe," uvádí. "Ošetření jednoho hektaru kukuřice trvá asi 15 minut, nevyžaduje nákladná zařízení a nespotřebovává se při něm voda ani energie. Nebezpečí vzniku odolnosti zavíječe proti tomuto přípravku je minimální. Metoda neohrožuje užitečné organismy a může se používat bez omezení i v ochranných vodárenských zónách nebo v chráněných oblastech." Podle zkušeností brněnského výzkumníka není biologická ochrana proti zavíječi dražší než chemický zásah a považuje ji za výrazně spolehlivější. "Používání geneticky upravených odrůd kukuřice je jen o málo levnější," tvrdí Martin Bagar. "Trichograma však není tak nevyzpytatelná jako rostliny s pozměněnými geny, protože žije na Zemi miliony let." I biologičtí nepřátelé škodlivého hmyzu však mají praktické nevýhody. "Když je používáte třeba v ovocném sadu, vydrží i přes zimu," říká Susan Ratcliffeová, profesorka americké Univerzity v Illinois. "Na sklizeném, holém poli však přežijí obtížně, takže je zemědělec obvykle musí další rok kupovat znovu." Jestli tedy biologická ochrana rostlin může zvítězit nad genetickým inženýrstvím, to se teprve ukáže.
Jak se zbavit zavíječe
CHEMICKÝM POSTŘIKEM
- osvědčené, ale ničí i jiný hmyz a nějakou dobu zůstává v životním prostředí.
GENOVOU ÚPRAVOU KUKUŘICE
- velmi spolehlivé, avšak zásahy do genetické výbavy rostlin vyvolávají obavy z nežádoucích vedlejších účinků, které se mohou časem projevit, v Evropě nepovoleno.
POSTŘIKEM BAKTERIÍ
Bacillus thuringiensis - ekologicky nezávadné, oproti chemickému postřiku však méně účinné a od zemědělce vyžaduje větší pečlivost (ohledy na povětrnostní podmínky).
VYUŽITÍM "VOSIČEK" rodu Trichogramma - přirozená metoda, pro české zemědělce ovšem zatím méně známá.
Housenky zavíječe vyžírají rostliny, ty jsou oslabené, lámou se a poraněná místa mohou být vstupní branou pro infekce. Zavíječ není příliš vybíravý strávník, kromě kukuřice mu chutná i proso, konopí a asi 200 dalších druhů kulturních i planých rostlin. Doma ve Starém světě i v Severní Americe, kam byl zavlečen, se však významně rozšířil až s pěstováním kukuřice.
Postřiky a pozměněné geny
Tradičním způsobem ochrany kukuřice proti zavíječi je její ošetření chemickými látkami, které je ovšem trnem v oku ochráncům životního prostředí. Jinou možností je pokropit pol e postřikem obsahujícím běžnou půdní bakterii Bacillus thuringiensis, která je pro housenky zavíječe smrtící. Je to dnes už klasický biologický prostředek užívaný především v zahraničí. "Tento bacil je zcela přirozený, a proto jeho zárodek používají jako postřik proti hmyzu i ekologičtí zemědělci, tedy farmáři, kteří odmítají průmyslová chemická hnojiva a postřiky," říká Jiří Urban ze Svazu producentů a zpracovatelů biopotravin PRO-BIO v Šumperk u. "Takové biologické prostředky se množí v laboratoři, jejich použití je snadné, levné, hygienicky a ekologicky velmi šetrné," dodává Martin Bagar, odborný pracovník brněnské laboratoře Biocont, pověřený výzkumem a vývojem metod biologické ochrany rostlin. Právě z mikroorganismu
Bacillus thuringiensis
získali genetičtí inženýři gen, který řídí vytváření bílkoviny jedovaté pro určité druhy hmyzu. I pro zavíječe. Gen v laboratoři vložili do kukuřice. "Díky tomu přímo v ní vzniká stejný toxin, jaký produkuje mikroorganismus, a housenky zavíječe, jež se do takovéto kukuřice pustí, zabíjí," popisuje Kathy Sehnerová, bioložka z koncernu Monsanto v americkém Saint Louis. Zemědělci pak nemusí jezdit po poli s postřiky, plodina označovaná jako Bt-kukuřice se vždycky ubrání sama. V devadesátých letech proto začali američtí a pak i další farmáři Bt-kukuřici pěstovat.
Vajíčka jako výživa
Existuje však ještě další způsob, jak zavíječe zničit - s využitím jeho přirozeného nepřítele, drobných "vosiček" (správný zoologický název je chalcidky) rodu Trichogramma, které hubí zavíječova vajíčka. Tato metoda je založena na jednoduchém principu. Kukly trichogram se rozsypou do porostu ohroženého zavíječem. Samičky, které se z kukel líhnou, vyhledávají čichem vajíčka zavíječe a kladou do nich svá vlastní vajíčka. Trichogramy se mohou vyvíjet jen v některých druzích motýlů, takže nejsou nebezpečné pro užitečné živočichy. Larvy se živí obsahem hostitelského vajíčka a nakonec se v něm i zakuklí. Necelé tři týdny od napadení vylétá ze zničeného zavíječova vajíčka nová generace "vosiček", které se jako mnozí jiní blanokřídlí mohou rozmnožovat bez oplodnění, což celý cyklus urychluje. Vše se opakuje tak dlouho, pokud je v porostu zavíječ. V zahraničí se proti zavíječi trichogramy běžně používají a mnozí tamější odborníci tvrdí, že působí účinněji než chemické látky. Nyní se tato metoda začíná uplatňovat i v České republice.
Čtvrt hodiny na hektar
Martin Bagar dokončil nedávno na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně několikaleté testování účinnosti biologického prostředku obsahujícího kukly Trichogramma brassicae. "Výsledky jsou velmi příznivé a ukazují, že trichograma působí v našich podmínkách minimálně stejně účinně jako jinde v Evropě, a může tak konkurovat jiným způsobům potlačování zavíječe," uvádí. "Ošetření jednoho hektaru kukuřice trvá asi 15 minut, nevyžaduje nákladná zařízení a nespotřebovává se při něm voda ani energie. Nebezpečí vzniku odolnosti zavíječe proti tomuto přípravku je minimální. Metoda neohrožuje užitečné organismy a může se používat bez omezení i v ochranných vodárenských zónách nebo v chráněných oblastech." Podle zkušeností brněnského výzkumníka není biologická ochrana proti zavíječi dražší než chemický zásah a považuje ji za výrazně spolehlivější. "Používání geneticky upravených odrůd kukuřice je jen o málo levnější," tvrdí Martin Bagar. "Trichograma však není tak nevyzpytatelná jako rostliny s pozměněnými geny, protože žije na Zemi miliony let." I biologičtí nepřátelé škodlivého hmyzu však mají praktické nevýhody. "Když je používáte třeba v ovocném sadu, vydrží i přes zimu," říká Susan Ratcliffeová, profesorka americké Univerzity v Illinois. "Na sklizeném, holém poli však přežijí obtížně, takže je zemědělec obvykle musí další rok kupovat znovu." Jestli tedy biologická ochrana rostlin může zvítězit nad genetickým inženýrstvím, to se teprve ukáže.
Jak se zbavit zavíječe
CHEMICKÝM POSTŘIKEM
- osvědčené, ale ničí i jiný hmyz a nějakou dobu zůstává v životním prostředí.
GENOVOU ÚPRAVOU KUKUŘICE
- velmi spolehlivé, avšak zásahy do genetické výbavy rostlin vyvolávají obavy z nežádoucích vedlejších účinků, které se mohou časem projevit, v Evropě nepovoleno.
POSTŘIKEM BAKTERIÍ
Bacillus thuringiensis - ekologicky nezávadné, oproti chemickému postřiku však méně účinné a od zemědělce vyžaduje větší pečlivost (ohledy na povětrnostní podmínky).
VYUŽITÍM "VOSIČEK" rodu Trichogramma - přirozená metoda, pro české zemědělce ovšem zatím méně známá.
