"V současné době se prosazuje potřeba zasadit kostel co nejfunkčněji do prostředí, kde se staví. Počítá se vždy s vybudováním společenského zázemí pro věřící, aby kostel nebyl izolovanou stavbou. Tak to bude i v případě chrámu Svatého Prokopa," dodal Herman.
Po desetiletích přicházejí s vidinou nových kostelů i evangelické církve. Do několika let vzniknou v Praze hned dva evangelické kostely, které jsou oproti katolickým střídmější a víceméně bez výzdoby. Do léta bude stát kostel na Šeberově, kde se budou scházet věřící Církve Bratrské. Přibližně za tři roky vznikne sborový dům - kostel s farou Církve českobratrské evangelické poblíž Chodovské tvrze. Ten bude propojen s již fungujícím azylovém domem pro rodiny, které se ocitly v nouzi či kritické životní situaci.
Butovice: jenom kaple
Na velkém panelovém sídlišti mezi bloky betonu by kostel možná nikdo neočekával. Na Slunečním náměstí v Nových Butovicích se už od března loňského roku takový kostel, respektive kaple, staví a za několik týdnů bude hotový. Bude pojmenován po svatém Prokopovi, ale slovo kostel je v jeho názvu nahrazeno výrazem
Komunitní centrum.
Má být totiž otevřenými dveřmi pro každého, kdo chce vejít. Z velkorysého záměru však zůstala pouze polovina. Půdorys kaple ve tvaru elipsy s překvapivě řešenou věží a prostory pro společná setkávání a potřeby faráře. Část projektu se ale nakonec nerealizovala. Na části pozemku vznikne oční klinika, která podle třinácté městské části lidem poslouží užitečněji. "Měla tam být knihovna, kavárna, předmanželská poradna. Prostě sociálně kulturní centrum, protože stodůlecká farnost se nechtěla uzavřít za stěny kaple. Nic z toho tam nebude a je to hrozná škoda," řekl jeden z autorů projektu Zdeněk Jiran. Obě části tohoto urbanistického celku měly být propojeny pasáží. "Právě to spojení církevního a svěstského pro nás bylo natolik zajímavé, že jsme šli do urbanistického soutěže,"dodal architekt.
Autoři se snažili o jednoduchou atraktivnost, pokud něco takového vůlbec existuje. Záměrně se zřekli tradiční monumentality a honosnosti běžné u historických sakrálních staveb. Elipticky tvarovaná kaple je poněkud nakloněná, aby její osa směřovala do náměstí. Podobně jako když se věřící při obřadu soustřeďují k určitému centrálnímu bodu. Už to napovídá o tom, že to nebude žádný uzavřený klášter.
Chodov: azylový dům
Prostý, jednoduchý a zároveň důstojný. Takový by měl být nový evangelický kostel na Jižním Městě poblíž Chodovské tvrze. Jeho zvláštností bude, že má být přistavěn k azylovému domu pro matky s dětmi v mezní životní situaci a týrané ženy.
"Musel jsem vyřešit, jak vytvořit útulný prostor, který bude zároveň jednoduchý a až protestantsky strohý. Bude víceméně bez výzdoby, evangelíci Boha ani Krista nezobrazují," řekl akademický architekt Jiří Veselý, podle jehož projektu se kostel bude stavět.
I přes tuto strohost má architekt jeden sen: aby poblíž křtitelnice byla skleněná plastika připomínající tiché vody jordánské. To na památku Jana Křtitele, který křtil v řece Jordán. Modlitební prostor bude připomínat kulturní síň."Ale současně jsem musel hledat způsob, jak mu dodat citelný duchovní rozměr," přemítá Veselý. V tomto kostele budou varhany, umístěné v meziprostoru pod kruchtou. Sedmdesát věřících bude moci sedět na kruchtě a stovka v v hlavním prostoru, kde bude sezení do čtvrtkruhu.
Zatím projekt nemá potřebná povolení a letos se stavět určitě nezačne. Architekt jej chce pojmout jako ekologickou stavbu, která bude energeticky soběstačná. Střecha, z velké části skleněná, bude využita jako sluneční kolektor a budou tam i malé vodní kolektory. "Jsem přesvědčený, že takhle se jednou bude stavět. A kdo jiný než církev by měl jít příkladem a být o krok dopředu?," doufá architekt.
Šeberov: modlitebna ale i sál
Jak má vypadat moderní kostel na přelomu třetího tisíciletí? Tuto otázku si kladli architekti Aleš a Michael Bořkovcovi, autoři projektu evangelického kostela na Šeberově. Ten bude dostavěn na jaře či nejpozději v létě.
Kupodivu největší tvůrčí spor vzplál kolem barvy střechy. Bylo jasné, že materiálem se stane beronit, který je jakousi imitací břidlicové krytiny. Ale je vhodnější barva důstojná, anebo výrazná?
"Já jsem prosazoval červenou střechu, jakou mají i krytiny na okolních domech. Pan farář a můj syn Michael prosazovali šeď a tak nakonec bude střecha tmavošedá," řekl s trochou lítostí Aleš Bořkovec.
Autorskou dvojici projektu tvoří otec a syn. Shodou okolností jsou vyznáním katolíci a nyní stavějí evangelický kostel. V době, kdy Vatikán čím dál víc nabádá k ekumenické toleranci, to není zase tak zvláštní, jak by se na první pohled mohlo zdát. Občas je to ale přivádělo do kuriózních situací. Nemohli například faráři poradit, zda může či nemůže mít evangelický kostel zvoničku.
"Měla by být v jedné ze tří věží, ale zatím nevíme, jak to bude tvarově vypadat," konstatoval Michael Bořkovec.
Interiérové pohledy budou netradiční, protože autoři záměrně nechají odkryté krovoví. To bude kombinací ocelové a dřevěné konstrukce a bude viditelné z celého interiéru. Modlitebna s balkonem bude sloužit i jako víceúčelový sál, kterému dominuje oltář využitelný také jako přednáškový pult.
Trojice kulatých věží bude mít logickou vazbu na půdorysnou dispozici: osvětlená věž bude nad hlavním prostorem, jedna nad schodištěm a třetí nad baptisteriem, tedy křtitelnicí. Ta bude jakousi svítící kaplí. Křest má pro evangelíky mimořádnou důležitost. "Věřící se nekropí, musejí se do vody ponořit. Měli jsme problémy s povolením od hygieniků, kteří měli tendenci to vnímat, jako když projektujeme bazén a vyžadovali přísné normy," dodali architekti.
 Stavba nového kostela v ulici V Ladech v Praze 10. (4. 3. 2001) |
 Stavba nového kostela na Slunečním náměstí u stanice metra Hůrka. (4. 3. 2001) |
 Místo nedaleko Chodovské tvrze, na kterém by měl stát další pražský kostel. (4. 3. 2001) |
