Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na odškodnění nucených prací bude vyhrazeno osm miliard marek

  17:27aktualizováno  17:27
- Z fondu "Připomínka, odpovědnost, budoucnost", do něhož se německá vláda a podnikatelská sféra zavázaly vložit deset miliard marek na odškodnění obětí nucených prací, bude na vlastní odškodnění za otrockou a nucenou práci vyčleněno 8,1 miliardy marek. Řekl to v Berlíně bezprostředně po návratu z dalšího kola jednání ve Washingtonu hlavní vyjednávač německé vlády Otto Lambsdorff.

Lambsdorff uvedl, že definitivní rozhodnutí o rozdělení prostředků fondu padne při dalším kole jednání 22. a 23. března v Berlíně, prohlásil však, že s velkou pravděpodobností se již nic nezmění na tom, co v závěru zatím posledního kola navrhl on a jeho americký protějšek Stuart Eizenstat.

Podle tohoto návrhu má být na odškodnění za nucené práce věnováno 8,1 miliardy marek, jedna miliarda na náhrady majetkových škod, 700 milionů na takzvaný fond budoucnosti a 200 milionů marek na správní výdaje a honoráře advokátů.

Německý vyjednávač označil požadavek zemí střední a východní Evropy (České republiky, Polska, Ruska, Běloruska a Ukrajiny), aby na oběti nucených prací připadlo devět miliard marek, za nerealistický, a stejně tak odmítl i mírný ústupek těchto zemí, navržený ve Washingtonu. Zvýšení původního německého návrhu ze 7,7 na 8,1 miliardy označil za krajní hranici, za kterou již nelze jít.

Zároveň uvedl, že částka by se mohla zvýšit na 8,2 miliardy, ovšem z prostředků švýcarských bank, tedy nikoli ze zdrojů fondu. Z uvedené sumy by pak mělo připadnout předběžně 800 milionů marek na odškodnění obětí nucených prací z ostatních zemí, například i ze Slovenska, které nejsou přímými účastníky nynějších jednání. Lambsdorff uvedl, že německá strana původně navrhovala 1,2 miliardy, a vyjádřil obavu, že snížená částka nebude stačit.

Na dotaz ČTK Lambsdorff řekl, že definitivně vyřazeno bylo z návrhu zákona ustanovení, podle něhož měli mít nárok na odškodnění jen lidé nasazení na práce v hranicích Německa z roku 1937. "Nyní již platí jediné územní omezení - nárok nemají osoby nasazené na území Rakouska," řekl Lambsdorff.

K dotazu, proč německá strana trvá na tom, aby na fond budoucnosti byla vyčleněna tak vysoká částka, uvedl, že činnost v rámci tohoto fondu (výzkum, udržování archivů a památníků, pořádání sympózií, výměna mládeže apod.) by měla být hrazena jen z úroků určené částky, která by tak tvořila základ jakési věčné nadace.

Německý politik současně oznámil, že vzhledem k novým komplikacím okolo otázky právních záruk pro německé podniky nebude ani příští kolo jednání v Berlíně ještě kolem posledním. "Dosáhli jsme určitého pokroku, ale jednání nesplnilo všechny naše naděje," řekl o nejnovějším washingtonském kole. Připomněl, že má-li být zahájeno vyplácení pomoci postiženým z fondu ještě letos, musí být příslušný zákon v německém parlamentu schválen před letními prázdninami. "Zatím se to ještě dá stihnout, ale čas se rychle krátí," uvedl Lambsdorff.

Za nepříjemné překvapení pro německou stranu označil vyjádření amerických vyjednávačů, které zpochybnilo německou představu, podle níž bude toto odškodnění definitivní tečkou za veškerými nároky vyplývajícími z bezpráví nacistického režimu. Americká strana údajně uvedla, že nepovažuje otázku válečných reparací za zcela uzavřenou. "Po výměně dopisů na nejvyšší úrovni se rýsuje řešení, ale konečné rozhodnutí v této věci musí učinit kancléř Gerhard Schröder," řekl Lambsdorff.

Pochybnosti vyplývají především z toho, že do náhrady majetkových škod by měly spadat i pohledávky vůči pojišťovnám za neproplacené životní pojistky. Mezi nimi je i německá pojišťovna Allianz. Tuto problematiku však již dva roky bezvýsledně řeší komise vedená bývalým americkým ministrem zahraničí Lawrencem Eagleburgerem.

Německá strana trvá na tom, že všechny nároky musí být uzavřeny a německá vláda musí dostat (a to i od vlád dalších zúčastněných zemí, nejen od USA) písemný závazek, že proti německým podnikům nebudou uplatňovány žádné další právní nároky.

"Součástí urovnání musí být i písemná mezivládní dohoda, což se nesetkalo na americké straně s příznivým ohlasem," řekl Lambsdorff a přiznal, že právě v oblasti právních záruk pro německé firmy je nyní hlavní nebezpečí dalšího oddálení dohody.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

U Madridu se zřítila stíhačka F18. Pilot zahynul
U Madridu se krátce po startu zřítila armádní stíhačka, pilot zahynul

U Madridu se v úterý před polednem zřítil stíhací letoun F-18 španělské armády. Při neštěstí, které se stalo krátce po startu z letecké základny, zahynul...  celý článek

Květákové pečené placičky
Květákové pečené placičky

Zdravá dobrota na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.