Na odškodnění má nárok i Grebeníček

  • 15
Praha - Mezi oběťmi nacismu, které v těchto dnech dostávají odškodnění z Německa za příkoří během druhé světové války, jsou i lidé spojení s komunistickými zločiny. Patří mezi ně například i otec předsedy KSČM a bývalý vyšetřovatel StB Alois Grebeníček, jehož soud stíhá za to, že v padesátých letech mučil politické vězně. Ale protože prošel koncentračními tábory Osvětim a Buchenwald, má právní nárok na odškodnění v kategorii A tedy na 15 tisíc marek (270 tisíc korun).

"Jestliže byli v koncentračním táboře či z donucení na pracích v Německu, je jejich nárok podle německého zákona nezpochybnitelný a peníze jim vyplatíme," říká český vyjednavač ministerstva zahraničí Jan Sechter.

Kolik takových případů dohromady je, nelze určit. Česko-německý fond budoucnosti, který má výplaty odškodnění pod patronací, zajímá minulost žadatelů za druhé světové války, a nikoli to, co dělali po jejím skončení.

Oldřich Stránský, bývalý vězeň v Osvětimi, ovšem cítí jako nespravedlnost, že je ve stejné skupině lidí jako Grebeníček. "Spíš by měl být potrestán stejně jako nedávno dozorce z Terezína Anton Malloth," řekl Stránský, který se jako předseda Sdružení politických vězňů účastnil vyjednávání o odškodnění.

Grebeníček nárokem rozzlobil
Bývalý vyšetřovatel komunistické státní bezpečnosti Alois Grebeníček patří mezi oběti nacismu, kteří mají nárok na odškodnění z německého fondu pro nuceně nasazené. Skutečnost, že o kompenzaci požádal, značně popudilo ty, kteří usilují o jeho potrestání za činy z dob komunismu.

"Osobně jsem otřesena, že nárok uplatnil. Ale pokud byl "koncentráčník", nárok zpochybnit nelze. Protestujeme proti tomu, jak se choval a mstil na vězních a že z toho nikdo nevyvodil odpovědnost," uvedla místopředsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová.

Pro náměstka ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavla Breta je smutné, že lidé postiženi nacismem se později propůjčili k podobným praktikám vůči lidem.

"V zájmu třídního boje použili tytéž metody, které byly používány na nich. To ale říkám naprosto obecně, nemám na mysli žádnou konkrétní osobu," řekl Bret.
Devětasedmdesátiletý Grebeníček čelí obvinění, že jako vyšetřovatel StB brutálně týral vězně, měl je dokonce mučit elektrickým proudem. Byl obviněn z ublížení na zdraví, ale letos v lednu bylo jeho trestní řízení přerušeno ze zdravotních důvodů.
Grebeníček se včera k odškodnění nevyjádřil, nezvedal telefon na své domácí adrese.

Sám před časem uvedl, že byl vyslýchán gestapem v Uherském Hradišti v roce 1942. Během vyšetřování byl surově bit, nedostával žádné jídlo. Poté měl být deportován do koncentračního tábora Osvětim, kde měl působit u táborového stavebního komanda.

"Pokusil jsem se uprchnout. Byli jsme však během čtyřiadvaceti hodin chyceni. Koho z nás neubili na místě, toho čekala poprava," vylíčil už dříve svůj životní příběh Grebeníček. Za předehru ke svému definitivnímu konci považoval nasazení na práce při odklízení mrtvol od popravčích stěn. "Nakonec se však stal zázrak. V roce 1944 jsem byl převezen do Buchenwaldu,“ tvrdí bývalý vyšetřovatel.

Zatímco Grebeníčkův nárok na odškodnění je nezpochybnitelný,  jinak je tomu v případě lidí, kteří sice pracovali v říší pro nacisty, ale dobrovolně. "Měli jsme několik takových případů. Ale většinou lze dokázat, zda tam někdo šel skutečně z donucení," řekl český vyjednavač Jan Sechter.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video