Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na odškodnění má nárok i Grebeníček

  0:01aktualizováno  0:01
Praha - Mezi oběťmi nacismu, které v těchto dnech dostávají odškodnění z Německa za příkoří během druhé světové války, jsou i lidé spojení s komunistickými zločiny. Patří mezi ně například i otec předsedy KSČM a bývalý vyšetřovatel StB Alois Grebeníček, jehož soud stíhá za to, že v padesátých letech mučil politické vězně. Ale protože prošel koncentračními tábory Osvětim a Buchenwald, má právní nárok na odškodnění v kategorii A tedy na 15 tisíc marek (270 tisíc korun).

"Jestliže byli v koncentračním táboře či z donucení na pracích v Německu, je jejich nárok podle německého zákona nezpochybnitelný a peníze jim vyplatíme," říká český vyjednavač ministerstva zahraničí Jan Sechter.

Kolik takových případů dohromady je, nelze určit. Česko-německý fond budoucnosti, který má výplaty odškodnění pod patronací, zajímá minulost žadatelů za druhé světové války, a nikoli to, co dělali po jejím skončení.

Oldřich Stránský, bývalý vězeň v Osvětimi, ovšem cítí jako nespravedlnost, že je ve stejné skupině lidí jako Grebeníček. "Spíš by měl být potrestán stejně jako nedávno dozorce z Terezína Anton Malloth," řekl Stránský, který se jako předseda Sdružení politických vězňů účastnil vyjednávání o odškodnění.

Grebeníček nárokem rozzlobil
Bývalý vyšetřovatel komunistické státní bezpečnosti Alois Grebeníček patří mezi oběti nacismu, kteří mají nárok na odškodnění z německého fondu pro nuceně nasazené. Skutečnost, že o kompenzaci požádal, značně popudilo ty, kteří usilují o jeho potrestání za činy z dob komunismu.

"Osobně jsem otřesena, že nárok uplatnil. Ale pokud byl "koncentráčník", nárok zpochybnit nelze. Protestujeme proti tomu, jak se choval a mstil na vězních a že z toho nikdo nevyvodil odpovědnost," uvedla místopředsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová.

Pro náměstka ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavla Breta je smutné, že lidé postiženi nacismem se později propůjčili k podobným praktikám vůči lidem.

"V zájmu třídního boje použili tytéž metody, které byly používány na nich. To ale říkám naprosto obecně, nemám na mysli žádnou konkrétní osobu," řekl Bret.
Devětasedmdesátiletý Grebeníček čelí obvinění, že jako vyšetřovatel StB brutálně týral vězně, měl je dokonce mučit elektrickým proudem. Byl obviněn z ublížení na zdraví, ale letos v lednu bylo jeho trestní řízení přerušeno ze zdravotních důvodů.
Grebeníček se včera k odškodnění nevyjádřil, nezvedal telefon na své domácí adrese.

Sám před časem uvedl, že byl vyslýchán gestapem v Uherském Hradišti v roce 1942. Během vyšetřování byl surově bit, nedostával žádné jídlo. Poté měl být deportován do koncentračního tábora Osvětim, kde měl působit u táborového stavebního komanda.

"Pokusil jsem se uprchnout. Byli jsme však během čtyřiadvaceti hodin chyceni. Koho z nás neubili na místě, toho čekala poprava," vylíčil už dříve svůj životní příběh Grebeníček. Za předehru ke svému definitivnímu konci považoval nasazení na práce při odklízení mrtvol od popravčích stěn. "Nakonec se však stal zázrak. V roce 1944 jsem byl převezen do Buchenwaldu,“ tvrdí bývalý vyšetřovatel.

Zatímco Grebeníčkův nárok na odškodnění je nezpochybnitelný,  jinak je tomu v případě lidí, kteří sice pracovali v říší pro nacisty, ale dobrovolně. "Měli jsme několik takových případů. Ale většinou lze dokázat, zda tam někdo šel skutečně z donucení," řekl český vyjednavač Jan Sechter.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Až 7000 lékařů a 400 lékáren se ve středu zapojilo do protestu proti návrhu...
Lékaři na protest zavřeli ordinace. Peníze nejsou, zopakoval ministr

Až 7 000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů ve středu neotevřelo ordinace. Několik stávkujících lékařů ale ošetřuje alespoň akutní...  celý článek

První den prezidenta Miloše Zemana v západních Čechách. Návštěva plzeňského...
Část zastupitelů kraje Zemana v Plzni nepřivítala. Rada ho kárala za Krym

Někteří zastupitelé Plzeňského kraje se při slavnostním zahájení návštěvy na krajském úřadě odmítli setkat s prezidentem Milošem Zemanem. Podle nich svými...  celý článek

Pavla Dandová potřebuje každé tři týdny sehnat 96 tisíc korun, aby mohla...
Žena musí prodat byt. Pojišťovna jí odmítla proplatit lék na rakovinu

Zdravotní pojišťovna odmítla zaplatit matce dvou tříletých dětí cílenou biologickou léčbu, která by jí pomohla v boji s rakovinou. Léčbu doporučili i lékaři,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.