Plán připravilo ministerstvo zemědělství s ministerstvem životního prostředí. V Krušných horách odumřelo v důsledku těžby na 40 000 hektarů lesních porostů, poškozené byly i lesní půdy. V té době se začaly zakládat porosty dřevin, které měly provizorně nahradit mrtvé dřevo. Přeměnit by se mělo ještě přibližně 15 800 hektarů porostů, z toho přibližně 5 500 hektarů je potřeba přeměnit do deseti let.
„Mnozí z vás víte, že v 70. a 80. letech byly těžce poškozené Krušné hory spadem především z hněduhelných elektráren, tak tam začala realizace programu takzvaných náhradních dřevin na téměř 40 tisících hektarech. Dnes ty dřeviny jsou už v zásadě na konci své životnosti a jsme v situaci, kdy na patnácti tisících hektarech tyhlety porosty náhradních dřevin poměrně rychle odumírají,“ řekl Brabec.
Počítá se podle něj třeba s kompenzací imisní zátěže vápněním i s postupnou přeměnou lesních porostů, aby měly pestřejší skladbu, či o snižování škod způsobených především spárkatou zvěří. Brabec také bez dalších podrobností řekl, že se také počítá se změnami vodního režimu.
Podle odborníků z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivost jsou jeleni v Krušných horách třikrát až sedmkrát přemnožení proti normálním stavům, jejich počty se ale liší v jednotlivých lokalitách. Zvířata nové stromy okusují a staré loupou, vegetace pak snadněji onemocní hnilobou. Předpokládají se větší odstřely, aby do pěti let bylo v horách maximálně 150 procent normovaných stavů.
Do roku 2020 by mělo jít o 361 milionů korun, v dalším desetiletí pak o 753 milionů. Ministerstvo životního prostředí by mělo poskytnout do roku 2030 až 70 milionů korun, státní podnik Lesy ČR pak necelých 900 milionů korun. Zbytek do 4,1 miliardy by se měl najít v evropských programech.
