Na některých fakultách lze studovat za peníze

  • 11
Na několika fakultách vysokých škol už studují uchazeči, kteří sice zvládli přijímací zkoušky, ale původně nebyli přijati. Museli si však studium zaplatit. Tuto možnost otevřela loňská novela vysokoškolského zákona a jednotlivé školy jí využily různě. Pražská Filozofická fakulta UK přijala dvacet platících studentů a se zhruba stejným počtem počítá i letos. Je to jen zlomek všech studentů: celkem fakulta přijme asi 1200 lidí z 11 500 uchazečů.

Za první ročník se platí 52 tisíc korun. Pokud student nedostane žádnou trojku, pokračuje dál zadarmo. Z loňské dvacítky se to povedlo jen čtyřem studentům. Zbylí musí znovu k přijímačkám.

V Brně na Masarykově univerzitě se za ročník platí 32 tisíc.  Placené kurzy tu nabízí hned několik fakult (lékařská, právnická, filozofická, sociálních studií). Podmínkou pro vstup studentů je i tady úspěšné složení přijímaček. A stejně tak ti nejúspěšnější z nich mohou přejít na státem placené studium.

Na rozdíl od svých pražských kolegů však ti, kdo mají horší prospěch, nemusí skončit po prvním ročníku. Mohou projít stejným programem jako jejich neplatící kolegové a na konci dostat i stejný titul. Navíc v Brně jsou lacinější než v Praze. Například dva semestry na sociálních studiích stojí 32 tisíc korun.

"Při stanovení ceny jsme vycházeli z toho, kolik je nám ochoten zaplatit náš hlavní zákazník - stát. Na jednoho studenta nám dává právě takovou dotaci," říká tajemník fakulty sociálních studií Vojtěch Moštěk.

Brněnští studenti filozofie zaplatí 500 korun za kredit, na právech se ceny pohybují podle oboru mezi 25 a 60 tisíci korun, nejvíce - přes 70 tisíc korun za rok - zaplatí budoucí lékaři. Jejich studium totiž stojí i státní pokladnu nejvíc. Pro srovnání, plánované školné, které chtěli prosadit pravicoví poslanci, mělo být v průměru 28 tisíc korun.

Díky možnosti získat titul a nižším cenám je o placené studium v Brně větší zájem než v Praze. Loni do něj nastoupilo na 250 studentů, letos jich bude ještě víc. Počet státem dotovaných studentů se kvůli nim v žádném případě nesníží.

Jak vypadá přijímání na vysoké školy v některých zemích

NĚMECKO 
• Právo na vysokoškolské vzdělání zaručuje ústava.
• Toto právo neznamená, že se zájemce musí dostat na obor, o který má zájem.
• Ke vstupu na školu stačí maturitní vysvědčení.
• Přihlášky dostávají ne fakulty, ale centrální organizace. Studenty rozděluje podle prospěchu a toho, jak dlouho už čekají.

ANGLOSASKÉ ZEMĚ 
• Posuzují se výsledky ze střední školy.
• Školy dělají i přijímací test. Ten je zaměřen na schopnosti, a ne na znalosti.

FRANCIE 
• Na vysokou školu mohou vstoupit všichni zájemci s ukončeným středoškolským vzděláním.
• Moment výběru se posouvá až na konec prvního ročníku. Výsledky studenta rozhodnou, zda na škole zůstane nebo ne.

NIZOZEMSKO 
• Převis poptávky nad nabídkou se týká jen medicíny, veteriny či architektury.
• O tom, kdo bude přijat, rozhoduje losování. Dobří středoškoláci se mohou octnout v osudí víckrát.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video