Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na některých fakultách lze studovat za peníze

  0:01aktualizováno  0:01
Na několika fakultách vysokých škol už studují uchazeči, kteří sice zvládli přijímací zkoušky, ale původně nebyli přijati. Museli si však studium zaplatit. Tuto možnost otevřela loňská novela vysokoškolského zákona a jednotlivé školy jí využily různě. Pražská Filozofická fakulta UK přijala dvacet platících studentů a se zhruba stejným počtem počítá i letos. Je to jen zlomek všech studentů: celkem fakulta přijme asi 1200 lidí z 11 500 uchazečů.

Za první ročník se platí 52 tisíc korun. Pokud student nedostane žádnou trojku, pokračuje dál zadarmo. Z loňské dvacítky se to povedlo jen čtyřem studentům. Zbylí musí znovu k přijímačkám.

V Brně na Masarykově univerzitě se za ročník platí 32 tisíc.  Placené kurzy tu nabízí hned několik fakult (lékařská, právnická, filozofická, sociálních studií). Podmínkou pro vstup studentů je i tady úspěšné složení přijímaček. A stejně tak ti nejúspěšnější z nich mohou přejít na státem placené studium.

Na rozdíl od svých pražských kolegů však ti, kdo mají horší prospěch, nemusí skončit po prvním ročníku. Mohou projít stejným programem jako jejich neplatící kolegové a na konci dostat i stejný titul. Navíc v Brně jsou lacinější než v Praze. Například dva semestry na sociálních studiích stojí 32 tisíc korun.

"Při stanovení ceny jsme vycházeli z toho, kolik je nám ochoten zaplatit náš hlavní zákazník - stát. Na jednoho studenta nám dává právě takovou dotaci," říká tajemník fakulty sociálních studií Vojtěch Moštěk.

Brněnští studenti filozofie zaplatí 500 korun za kredit, na právech se ceny pohybují podle oboru mezi 25 a 60 tisíci korun, nejvíce - přes 70 tisíc korun za rok - zaplatí budoucí lékaři. Jejich studium totiž stojí i státní pokladnu nejvíc. Pro srovnání, plánované školné, které chtěli prosadit pravicoví poslanci, mělo být v průměru 28 tisíc korun.

Díky možnosti získat titul a nižším cenám je o placené studium v Brně větší zájem než v Praze. Loni do něj nastoupilo na 250 studentů, letos jich bude ještě víc. Počet státem dotovaných studentů se kvůli nim v žádném případě nesníží.

Jak vypadá přijímání na vysoké školy v některých zemích

NĚMECKO 
• Právo na vysokoškolské vzdělání zaručuje ústava.
• Toto právo neznamená, že se zájemce musí dostat na obor, o který má zájem.
• Ke vstupu na školu stačí maturitní vysvědčení.
• Přihlášky dostávají ne fakulty, ale centrální organizace. Studenty rozděluje podle prospěchu a toho, jak dlouho už čekají.

ANGLOSASKÉ ZEMĚ 
• Posuzují se výsledky ze střední školy.
• Školy dělají i přijímací test. Ten je zaměřen na schopnosti, a ne na znalosti.

FRANCIE 
• Na vysokou školu mohou vstoupit všichni zájemci s ukončeným středoškolským vzděláním.
• Moment výběru se posouvá až na konec prvního ročníku. Výsledky studenta rozhodnou, zda na škole zůstane nebo ne.

NIZOZEMSKO 
• Převis poptávky nad nabídkou se týká jen medicíny, veteriny či architektury.
• O tom, kdo bude přijat, rozhoduje losování. Dobří středoškoláci se mohou octnout v osudí víckrát.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jak je zjevné, tragická nehoda pendolina s kamionem na přejezdu ve Studénce...
Studénka odmítá projekt na řešení nebezpečného přejezdu. Nepočítá s kamiony

Zastupitelé Studénky vyslovili nesouhlas s projektem, který má vyřešit nebezpečný přejezd známý tragickou nehodou polského kamionu s pendolinem. Ministerstvo...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Změny v inkluzi dětem pomohly, školám vadí byrokracie a informační šumy

Lepší přístup učitelů k dětem se speciálními potřebami, ale také zmatky způsobené nedostatkem informací a spousta papírování navíc. Česká školní inspekce...  celý článek

S ohledem na zeleň se celý projekt nakonec jmenuje Drn, i když pracovní název...
Po Drnu na Národní chce Praha zastavět i další proluky v centru

Praha chce zacelit proluky, které jsou v zástavbě v centru metropole. Mělo by tak přibývat projektů, jako je právě dokončovaný skleněný Drn na Národní třídě....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.